2. Sam 17, Moudrost, zrada, statečnost

2 Sam 17
V Izraeli probíhal převrat, král David byl na útěku. Jeho syn Absolon se ujal vlády. Jeho první úkol byl, vyřídit to s bývalým králem. Vyřešit to. Ukončit. Aby mohl začít nově pracovat, je třeba vyřídit staré pohledávky. Je třeba odstranit to, co by mohlo rušit.
Příběh opět ukáže, že nepřinese klid, vyřídit si věci s druhým násilím, jednou pro vždy. Klid přinese rozhovor, odpuštění. Je to náročnější a někdy bolavější, než něco rázně ukončit. Začít znovu se může tam, kde je touha po odpuštění a smíření. Ne tam, kde se něco násilím vyrve nebo přetne.

Absolon se ptal moudrých, jak to s tím Davidem rychle skoncovat. Nejprve vyslechl Achitofela. Moudrý muž, kdysi rádce Davidův. Při povstání se přidal na stranu Absolona. Nyní mu radí. A z pohledu Absolona radí dobře. Je třeba Davida a jeho lidi rychle přepadnout. Jsou na útěku, unavení, špatně organizovaní. Proto, dej mi Absolone odpočaté vojáky, vyrazíme, v noci Davida přepadneme a musíme zvítězit! Absolonovi a jeho lidem se líbilo, co říkal Achitofel. Jak asi bylo Achitofelovi, když se nabízel, že sám pojede zabít svého přítele? Jak podivné situace se mihají životem.

Absolon si vyžádal ještě jednu radu. Ptal se dalšího muže. Chušaje. To byl také Davidův rádce a přítel. Při povstání chtěl zůstat s Davidem, ale David ho přesvědčil, aby se naoko stal příznivcem Absolona. Aby tak byl u zdroje informací a když by bylo třeba, dal Davidovi vědět. Domluvili i jak se budou dorozumívat ? přes dva syny kněží Sádoka a Ebjatara. Tito dva mladíci, kluci, se mají stát tajnou spojkou mezi Chušajem a Davidem.
Teď pro Chušaje nastala rozhodující situace. Má radit Absolonovi proti Davidovi. Absolon mu musí uvěřit. A zároveň ta rada musí pomoci Davidovi. Chušajovi je mu známo, co radil před chvílí Achitofel. Věděl, že pro Davida by to byla nebezpečná rada. A tak mnoha slovy a obšírně rozebral, proč je předchozí Achitofelova rada nedobrá. A radil jinak ? ať Absolon shromáždí všechny vojáky, mohutné vojsko celého Izraele, ať sám Absolon osobně táhne v čele, a touto mohutnou vojenskou akcí musí Davida porazit. Zní to moudře. Rozdíl v těch radách je především v tom, že ta druhá, Chušajova, poskytuje Davidovi více času. Může si odpočinout, může se připravit. Zruší se moment brzkého a náhlého přepadení v nepřehledném terénu.
Absolon a jeho muži se nadchnout pro druhou radu, radu Chušaje. Biblický vypravěč přidá vyznání, to sám Pán Bůh to tak způsobil, že Absolon odmítl ze svého pohledu dobrou radu Achitofela a přijal horší radu Chušaje.
Chušaj stojí na hraně života a smrti, klame Absolona ve prospěch Davida. Nevíme ani, jak bylo jemu. Jde mu o život.
Absolon poslechl radu a doplatil na to, David poslechl radu a zachránilo mu to život. Asi to bude v tom, kdo radí, koho kolem sebe máme, koho se ptáme, komu věříme. Ale že se nakonec rozhodujeme a každý nesen sám odpovědnost za své rozhodnutí, to zůstává.

Rozjela se složitá a dramatická akce. Bylo třeba rychle informovat Davida. Bylo to nebezpečné. Absolon byl ve střehu, při převratu vládnou přísná opatření, vojáci, kontroly. Chušaj celou akci rozjel a předem domluvené spojení začalo fungovat. Chušaj informoval dva kněze, ti řekli dál potřebnou informaci ženě, neznáme její jméno. Ta vyšla ven za města, obyčejná žena, možná pradlena, nebyla nápadná, šla kamsi k potoku. Tam už čekali dva synové kněží, ti se vydali na cestu. Zpráva které se vyřizovala od úst k ústům zní ? Davide, nezůstávej přes noc v stepních pustinách, musíš přejít Jordán, jinak ti hrozí záhuba.

Dva synové kněží ? jejich jména známe - Achimas a Jonatan, jdou, ovšem Absolonovi vojáci je spatřili. Dva muži jdou podezřelým směrem! Začali je pronásledovat. Ti dva mladíci hledali ukrýt, přišli k nějakému domu, na dvoře byla studna. Tamější hospodyně, opět statečná žena, opět neznáme její jméno, je spustila do studny, na studnu položila přikrývku a na ní nasypala obilí, jako že suší obilí. Pronásledovatelé dorazili záhy, hledali, žena je poslala na opačnou stranu. Vojáci hledali dál a pak se vrátili zpět do Jeruzaléma. Ti dva vystoupili ze studny a už nescházelo nic, aby mohli Davida informovat.
David posly přijal, vyslechl, poslechl, on i celý lid přešli Jordán. Udělali krok k záchraně. Šli, nereptali.

Kolik statečných lidí zde jednalo. Některé známe jménem, jiné ne. Věřím, že ta jména nezapadla pryč do zapomnění. Andělé v nebi je zcela jistě znají. Jméno ženy která vyšla k potoku a předala zprávu, jméno další ženy která skryla utečence a poslala vojáky pryč. Jména těch, kteří nevešli do učebnic dějepisu ani katechismů a vykonali statečné činy. Bojovali proti zlu, pomáhali, předávali informace, skrývali pronásledované. Tak jak mohli a jak uměli řekli ano životu a Bohu, a ne smrti a ďáblu.

A ještě Achitofel. Tragická postava příběhu. I on měl také své zpravodaje. Viděl, že jeho rada nebyla přijata. Poznal, co to znamená. Že prohrál. Šel domů, učinil pořízení o svém domě a oběsil se. Umřel a byl pohřben v hrobě svého otce. Tak skončil ten, který si vysloužil za svůj život označení ? moudrý muž. Bezpočtukrát v životě se rozhodl moudře. Rozdal mnoho rad, proto i Bible o něm svědčí jako o moudrém muži. Jen jednou se rozhodl špatně a vsadil vše na kartu, která nevyhrála. Vzal si život.
David poslechl posly, přešel Jordán a postupoval dál otevřenou krajinou. Přišel do Machanajimu a tři muži mu vyšli vstříc. Přinesli lůžko, nádobí a mnoho jídla. Už podruhé na tomto útěku riskují ti, kdo mají Davida rádi, a vyjdou mu vstříc do pouště s jídlem a pitím. David i všechen lid, který s ním byl pojedl a odpočinul.
Je téměř dojemná ta opakující se péče neznámých lidí. Nedostali žádný příkaz a učinili co bylo neobvyklé ale velmi dobré. Vyšli s jídlem a pitím na poušť aby pomohli.

Tento příběh a advent 2003. Vlastně se o to dobré Boží pořád bojuje. Co Bůh dává a co v Kristu přichází stále vyžaduje naše nasazení, dobré rozhodnutí, odvahu k činu. Dobré přátele. Království Boží přichází a jako minimum vyžaduje, abychom po něm vztáhli ruku, řekli ano. Zvedli se, šli, přijali, vydali, činili. I ke Kristu to patří, však hned po narození utíkali do exilu. Kristus, my, království Boží, to je dosud pohyb a boj. Rozhodování a hledání. Stále jsme na cestě. Naděje spočívá v tom, že nejsme sami. Že se máme koho chytit a za kým jít.