Doufám a nebojím se - Iz 12,2 (22.9.2002)

Hana Pfannová

(konfirmace)

P:161,1

Introit: Hospodinovo milosrdenství nepomíjí, jeho slitování nekončí. Obnovuje se každého rána, jeho věrnost je neskonalá. Pl 3,22-23

P: Ž 98 Zpívejte Pánu nové písně

Modlitba: Pane Bože, děkujeme ti za dnešní neděli. Děkujeme, že jsi nás dovedl k tomuto dni, že jsi při nás stál, když se rodila naše víra, když jsme se rozhodovali. Děkujeme, že tvoje slovo mohou slyšet všichni, mladí i staří, děti, naši rodiče i prarodiče. Děkujeme, že jsi nám dal naše blízké, že tu dnes smíme být s nimi.

A prosíme tě, přijmi nás každého, jak tu jsme před tebou, a připrav nás, abychom se společně radovali, abychom dovedli vidět všechny krásné a dobré věci, které od tebe přijímáme. Dávej nám odvahu a důvěru, abychom mohli vykročit na novou cestu. Prosíme o tvou víru, naději a lásku. Prosíme o tvého svatého Ducha. Amen.

1. čtení: Ž 121

P: 636 Z tvé ruky Pane můj

Kázání: Iz 12,2

Prorok Izaiáš zpívá: ?Hle, Bůh je má spása, doufám a jsem beze strachu?. Nebo jinak: ano, jistě, Bůh je má záchrana, mám naději, důvěřuji a nebojím se, nemám strach.

Kdo ta slova může říci? Kdo si zpívá takovou píseň?

Je to píseň každého z nás. Můžeme ji zpívat v kterékoli chvíli. Můžeme mít ta slova na mysli, můžeme se jimi nechat provázet. Jsou jako melodie, která nám někdy od rána zní v uších, jako refrén milé písně. Patří do každé chvíle života.

?Hle, Bůh je má spása, doufám a jsem beze strachu?. To můžeme zpívat jasně a radostně, v těch šťastných chvílích života, kdy jsme si jisti. Víme, že jedině v Bohu najdeme záchranu a život. Nehledáme je nikde jinde, nehoníme se za vzdušnými zámky, nechytáme se falešných nadějí. V Bohu je přece moje záchrana, to věřím, vím, ničeho se nebojím. Jdu pevně a rovně po své cestě a za ruku se držím Hospodina.

?Hle, Bůh je má spása, doufám a jsem beze strachu?. Ale jindy ta slova zní tišeji, slyšíme v nich nevyřčenou otázku. Jsi, Bože, opravdu má spása? Mohu tomu věřit? Je pro mne záchrana a je zrovna v tobě? Kde jsi, když tě volám? Kde jsi, když o tobě pochybuji, když si nejsem jist, jestli nejsem vlastně na všechno sám? Ozvi se, Pane můj, toužím doufat, chci svou naději složit v tobě, ale pochybuji, ptám se, nevím? Je Bůh má spása, doufám a jsem opravdu beze strachu?

Naše víra se nevyhne otázkám a pochybnostem. A nezáleží na tom, jestli je nám patnáct nebo šedesát. Otázky k víře patří, i pochyby, nejsou příjemné, protože bourají to, co jsme už považovali za hotové. Ale jenom tak rosteme, jen tak naše víra zraje.

?Hle, Bůh je má spása, doufám a jsem beze strachu?. Ta píseň může být také plná touhy, aby to byla pravda, protože se někdy opravdu bojíme. Máme strach, naše mysl je sevřená, bojíme se o sebe, o milé lidi, o jejich život, jejich budoucnost. Bojíme se o své děti i o své rodiče. Bojíme se o toho, koho máme na světě nejraději. Bojíme se, že zůstaneme sami, bez člověka a bez Boha. Tak třeba s pláčem a třeba s těžce posbíranou odvahou zpíváme. Zpíváme s touhou, ať to tak je, přes všechno ať je Bůh má spása, ať doufám, ať zmizí strach.

Radujeme se, pochybujeme, bojíme se, a zase stojíme pevně. To všechno patří a bude patřit k našemu životu. Vy starší jste to mnohokrát zažili, vy mladší se tomu nevyhnete. To není hrozba. To je život, nelehký, krásný, plný. Bez pádů bychom neuměli děkovat za to, když je nám dobře.

Ať je tato píseň o důvěře posilou nám všem. Ať ji nepřehluší a neumlčí jakékoli temné tóny. A kdyby se přece zdálo, že ji není slyšet, hledejme a vyprávějme příběhy lidí, kteří byli plní důvěry v Hospodina, a přece o ni tolikrát zápasili. Abraham, Izák, Jákob, Ježíš. A tolik lidí kolem nás. Pak uslyšíme svědectví mnohých: ?Hle, Bůh je má spása, doufám a jsem beze strachu?. A my se k němu smíme připojit, i s otázkami, s bázní, a přece s důvěrou. Bůh je moje záchrana a život, mám naději a nemusím se bát. Amen.

P: 192 Dobře staví, kdo zná a ví

Oznámení

Přímluvná modlitba:

Pane Ježíši Kriste, prosíme za ty, kdo se ptají po tvé lásce, kdo kladou otázky víry, kdo vyhlíží tvou naději. Myslíme na ty, kdo se přestali ptát, kdo přestali vyhlížet.

Prosíme za náš svět, za jeho bolavá místa, za lidi trpící, hladové, opuštěné a plačící.

Prosíme za ty, kdo jsou smutní, nemocní, mají strach o blízkého člověka.

Prosíme tě, ať do vztahů mezi lidmi, církvemi i celými národy vstupuje úcta, otevřenost a důvěra.

Prosíme za celý tento sbor, za ty, kdo zde hledají své místo. Čiň si z nás posly a nositele své lásky. Pane, zůstaň s námi. Amen

Poslání

Požehnání: A pokoj Boží, který převyšuje veškerý lidský rozum, bude chránit vaše srdce i mysl v Kristu Ježíši. (Fp 4,7)

P: 177 Nuž Bohu děkujme