vyprávění
Ahoj děti, znáte nějaké hrdiny? (třeba Supermana nebo Harry Pottera?). Dneska si povíme o dvou obyčejných ženách. Bible o nich vypráví, že jsou hrdinkami.
Ale nejdřív se vás zeptám: Chtěly byste mít místo pana prezidenta paní prezidentku? (ne ? a představte si, že v Izraeli soudila také žena. Ano ? a představte si, že už v Izraeli měli taky soudkyni. Měli i spoustu soudců a mezi nimi také soudkyni Deboru)
Izraelci už nějakou dobu žili v zemi zaslíbené. Nežilo se jim špatně, ale začali pokukovat po okolních národech. Ty měly bohatá města, dařilo se jim dobře, měly svého krále a své vyrobené bůžky, na které se dalo sáhnout a vůbec měli ti keneánci všechno takové jednodušší a lepší.
Izraelci se tak dobře neměli. Neměli krásné stavby ani krále. Věděli o Hospodinu, kterého se ale nemohli dotknout. Protože Hospodin přebýval jen tam, kde sám chtěl a z desatera víme, že si nepřál, aby ho jakkoliv zobrazovali. Poté, co Izraelci dobyli zaslíbenou zemi, přestávali postupně Hospodinu důvěřovat. Chodili za cizími bohy ? za těmi od sousedů, na Hospodina zapomínali a to bylo v Božích očích zlé.
Co myslíte, že Hospodin udělal, když ho jeho lid takhle zlobil? (myslíte, že řekl ? už s nimi nic nechci mít? Nebo že mu to bylo jedno? Nebo něco jiného? ? co s vámi dělají rodiče?) Hospodin na Izraelce nepřestával myslet. Nelíbilo se mu, že chodí za cizími bohy. A brzo hrozilo velké nebezpečí. Keneánci totiž začali Izraelce stále víc utlačovat. Král Jabín ? to byl mocný cizí král, vyslal svého vrchního velitele Síseru, aby se svou armádou, která měla ? představte si ? 900 železných vozů, Izraelce zničil. A tak nastaly Izraeli těžké dny. Jabínovi a Síserovi se nikdo nedokázal postavit. Cizí bohové Izraelcům nepomáhali.
A teď teprve si vzpomněli na svého Boha, Hospodina, který je vyvedl z Egypta, který jim dal překročit Jordán a dovedl je až do zaslíbené země. Věděli, že udělali chybu, když ho opustili a volali k Bohu o pomoc. A Bůh jim poslal vysvoboditelku ? ženu. Soudkyni Deboru. Víte, kdo to je soudce? (ten kdo rozhoduje o tom, co je dobré a co ne a ukládá podle toho tresty). Soudkyně Debora navíc taky radila a vysvětlovala, připomínala, co je správné. Její moudrost nebyla vyčtená z knih, měla tu moudrost (darem) od Boha. Byla vážená, sedávala pod palmou a lidé k ní přicházeli, když byli v úzkých.
V té době, kdy hrozil král Jabín a velitel Sísera dostala Debora velký úkol. Povstat proti keneáncům a vojenskou akci svěřit Bárakovi. Zavolala ho a řekla: ?Svolej izraelské bojovníky, shromáždi je na hoře Tábor a odtamtud vytáhněte proti Síserovi. Potáhne s vámi Hospodin a nepřítele porazíte.?
Jenže Bárak tomu příliš nevěřil. Věděl, že keneánci mají silnou armádu ? 900 železných vozů a jsou dobře vyzbrojeni a je jich tolik. (ne nadarmo se říká strach má velké oči) Bárak se bál. A tak řekl Deboře: když potáhneš s námi půjdu. A tak šli do boje statečná Debora s málo statečným Bárakem. A po cestě ještě Debora řekla: Báraku, abys věděl, nebude z tebe hrdina, protože Hospodin chystá své vítězství jinak. Vysvobodí Izraelce z rukou ženy. To proto, aby Izraelci viděli, že i slabá žena může porazit vojsko, když s ní bude Hospodin.
A pak to přišlo. Hospodin zmátl celé vojsko a vojenská síla jim nebyla nic platná. Vozy se najednou nedostaly dál a keneánští bojovníci se dali na útěk. Utíkal dokonce i nepřemožitelný velitel Sísera. A doběhl až ke stanu, který patřil ženě Jáel. Ta mu nabídla úkryt a on myslel že bude v bezpečí. Když si celý unavený lehl, dala mu Jáel napít místo vody mléko, po kterém se usíná ještě líp. A když Sísera usnul, Jáel ho zabila. Vzala stanový kolík a probodla mu spánky. Tak padl Sísera do rukou ženy. Skutečným vítězem byl ale sám Hospodin. Dal moudrost Deboře, vedl Báraka, zmátl keneánské vojsko a dal sílu Jáel. To je zvláštní Hospodinův boj, kde Hospodin pomáhá tomu, kdo by to nečekal a stojí proti těm, kteří spoléhají na svou sílu, svou moc a své zbraně.
Zazpíváme si teď o Deboře písničku, kterou máte před sebou:

Debora
V keneánské zemi - zpívej
jsou obdivováni - zpívej dál
bůžci malovaní - zpívej
A zástup stále přichází a zas jde dál

Bozi vyrobení - zpívej
mají krásné chrámy - zpívej dál
Izraelce mámí - zpívej
A zástup stále přichází a zas jde dál

K Hospodinu králi - zpívej
obrací se zády - zpívej dál
nectí Ho, nechválí - zpívej
A zástup stále přichází a zas jde dál

Debora pod palmou - zpívej
zaslechla ?pojď za mnou? - zpívej dál
Keneánci táhnou - zpívej
A zástup stále přichází a zas jde dál

Síla sama není - zpívej
na vysvobození - zpívej dál
to přijde z rukou ženy - zpívej
A zástup stále přichází a zas jde dál

Vojáků je tolik - ouvej
až stanový kolík - zpívej dál
velitele profik´ - ouvej
A zástup stále přichází a zas jde dál

Bůh náš je tak s námi - zpívej
ničí lidské plány - zpívej dál
důvěra v Něj chrání -zpívej
A zástup stále přichází a zas jde dál

kázáníčko Sd 5.28-31
Sestry a bratři, když čtete příběh Debory (a také Báraka a Jáel), docela by vás mohlo zamrazit. Debora na konci své písně zpívá o Síserově matce, která vyhlíží svého syna z okna a naříká proč se její syn nevrací, proč tak dlouho nepřijíždí. Debořin žalm končí výkřikem ?tak ať zhynou všichni tvoji nepřátelé, Hospodine! Ale ti, kdo jej milují, budou jako slunce vycházející v plné síle.? Nad tou pomstychtivostí by se jednomu chtělo brečet. Ale je rozdíl mezi pomstou z vlastní iniciativy a mezi Hospodinovým bojem. A je rozdíl, jestli v tom žalmu má poslední slovo Debora, nebo Hospodin. Debora vyslovuje přání, avšak zpívá ten žalm svému Bohu, který má poslední slovo.
A Hospodin není lhostejný k vlažnosti víry a pověrečnosti svého lidu. Hospodin svůj lid podobně jako rodič své dítě nezatratí. Neřekne: tak si pomožte sami, nebo nechte si pomoci od těch model vyrobených lidskýma rukama, ke kterým jste zběhli. Nastal správný okamžik, řeklo by se pedagogický okamžik, aby se Izrael zorientoval, co je zlé v Božích očích. Aby se upamatoval na smlouvu s Bohem, který vyvádí ze závislosti. A tak přichází Debora a bojuje zvláštními zbraněmi - vírou a moudrostí proti pověře a konzumním způsobům keneánců, bojuje Bárak díky odvaze, kterou mu dodává Debora proti strachu z velkého nepřítele, bojuje Jáel, od níž bychom čekali, že bude stát na straně keneánců, když má jednoho za muže.
Zvláštní jsou Hospodinovy boje, které nemají původ v pomstě, ale v potřebě ukázat, co je neužitečné, ba škodlivé pro jeho lid. Tyto boje se nezměnily ani okolo roku 30 našeho letopočtu, kdy byl ukřižován Ježíš, který se ukázal v slabosti silný, když bojoval proti násilí a manipulaci i proti slabošství a beznaději. Tyto boje se nemění ani dnes. A proto vězte, že víra, kterou dostáváme darem, i nás může učinit silnějšími a většími, než si sami připadáme. Amen
píseň společná 427