Kázání a nedělka na poslední neděli v církevním roce na poslední soud 22. 11. 2020

(Video s nedělkou je na konci této stránky.)

Píseň 690 Soudce všeho světa Bože

Modlitba: Pane Bože, z tvé ruky vzešel tento svět ve vší jeho barevnosti a pestrosti, přírody i lidí. Také doufáme, že tebe smíme vyhlížet v našich koncích, jako toho, kdo v Ježíši Kristu přivede zase všechno k sobě. Víš také o nás, ať začínáme či jsme v koncích. Prosíme, abys nám dal poznat také dnes svou obživující moc, daroval nám svého Ducha, který i dnes tvoří nové. Buď s církví, která se dnes shromažďuje, jak je zvyklá, nebo jako my dnes, nezvykle a jinak. Prosíme, navštiv ty, kdo jsou na konci, s nadějí, silami, chutí žít. Hospodine, který jsi zaslíbil, že všechno změníš v nové, přijmi a změň to, co prošlo našima rukama a co se proměnilo i kvůli nám ve zlé… Hospodine, který jsi zaslíbil, že budeš bydlet uprostřed nás, učiň, abychom ti byli lidem a ty nám naším Bohem, navštiv nás už dnes svým svatým Duchem, abychom jím proměnění byli opravdu tví…

Kázání na text Mt 25,31-46 Až přijde Syn člověka ve své slávě a všichni andělé s ním, posadí se na trůnu své slávy; 32 a budou před něho shromážděny všechny národy. I oddělí jeden od druhých, jako pastýř odděluje ovce od kozlů, 33 ovce postaví po pravici a kozly po levici. 34 Tehdy řekne král těm po pravici: 'Pojďte, požehnaní mého Otce, ujměte se království, které je vám připraveno od založení světa. 35 Neboť jsem hladověl, a dali jste mi jíst, žíznil jsem, a dali jste mi pít, byl jsem na cestách, a ujali jste se mne, 36 byl jsem nahý, a oblékli jste mě, byl jsem nemocen, a navštívili jste mě, byl jsem ve vězení, a přišli jste za mnou.' 37 Tu mu ti spravedliví odpoví: 'Pane, kdy jsme tě viděli hladového, a nasytili jsme tě, nebo žíznivého, a dali jsme ti pít? 38 Kdy jsme tě viděli jako pocestného, a ujali jsme se tě, nebo nahého, a oblékli jsme tě? 39 Kdy jsme tě viděli nemocného nebo ve vězení, a přišli jsme za tebou?' 40 Král jim odpoví a řekne jim: 'Amen, pravím vám, cokoliv jste učinili jednomu z těchto mých nepatrných bratří, mně jste učinili.' 41 Potom řekne těm na levici: 'Jděte ode mne, prokletí, do věčného ohně, připraveného ďáblu a jeho andělům! 42 Hladověl jsem, a nedali jste mi jíst, žíznil jsem, a nedali jste mi pít, 43byl jsem na cestách, a neujali jste se mne, byl jsem nahý, a neoblékli jste mě, byl jsem nemocen a ve vězení, a nenavštívili jste mě.' 44 Tehdy odpoví i oni: 'Pane, kdy jsme tě viděli hladového, žíznivého, pocestného, nahého, nemocného nebo ve vězení, a neposloužili jsme ti?' 45 On jim odpoví: 'Amen, pravím vám, cokoliv jste neučinili jednomu z těchto nepatrných, ani mně jste neučinili.' 46 A půjdou do věčných muk, ale spravedliví do věčného života."

Slyšeli jsme poslední Ježíšova veřejně proslovená slova kázání, obraz, příběh, který Ježíš podle Matouše sdílel (veřejně) se svými posluchači. Poslední slova je zajímavý žánr (V nebi budu slyšet - Ludwig van Beethoven, umíraje hluchý; Jsme žebráci – Martin Luther)…

Ježíš v tom svém posledním kázání mluví o posledních věcech, o posledním soudu. Ta představa nebeských mlýnů, které melou, a proto není jedno, jak žijeme, je docela rozšířená. A není jen biblická. Je spojená s vírou ve vzkříšení, v pozdně biblickém židovství se ta představa objevila (až) po makabejských válkách, v nichž zahynuli mnozí zbožní a spravedliví – a padla oprávněná otázka, jak to s nimi bude? Nebyli o něco ukráceni? Nechá to tak Hospodin? Tak se prý zrodila představa (a až potřeba) vzkříšení. Která se pak rozšířila, že nejen ti, kteří mají být odměnění, budou vzkříšení – ale také ti, kteří trest zasloužili a třeba mu tady na zemi unikli. Tedy všichni budou vzkříšení a přivedeni k soudu. Podle Ježíše to nebude mezinárodní soudní tribunál, bude to, jako když se třídí ovce a kozli, když vcházejí večer zpátky do ovčince. A je to podobenství, tedy nikoli scénář, jízdní řád. 

To, že soudce rozsoudí na dvě skupiny - překvapivé není, překvapivé je to, podle čeho se to rozhoduje. Ježíš dokonce čtyřikrát opakuje, podle čeho že to bude soudit (protože tím soudcem má být podle křesťanské víry a naděje on sám). Ta kritéria ukázal svým životem, tím, jak si on všímal druhých lidí, jak přistupoval k situacím a k možnostem světa i tomu nemožnému, co se tady na světě děje. A podle něj nejde tolik o to, abychom věděli, jak to celé bude, ale naopak abychom se pořádně dovedli podívat kolem sebe už nyní. A uviděli potřebné, ve kterých on je nablízku.

Když se mluví o posledním soudu, je to trochu o strach. Ale přicházel-li Ježíš, pak to bylo vždy bylo také spojené s nadějí. Aby to bylo nadějné i pro nás, musíme bedlivě poslouchat, co tady Ježíš říká. Alexandr Flek tu jeho šestici nepatrných přenesl do dnešních podmínek (Parabible, str. 135): „Byl jsem totiž bezdomovec a ubytovali jste mě, byl jsem gay a neodsuzovali jste mě, byl jsem imigrant a přijali jste mě, byl jsem cik án a zaměstnali jste mě, byl jsem v děcáku a adoptovali jste mě. Byl jsem postižený a integrovali jste mě.“ O hodnotě i osudu člověka nevypovídá náš vztah k mocným a k těm, co jsou nahoře, ale můj vztah k nepatrným. Tak prosté to podle Ježíšových posledních slov je. Ovšem má to háček - obě ty skupiny roztříděných říkají shodně: A kde že jsme tě viděli? V odpovědi těch druhých, těch, co neposloužili, dokonce nalezneme snad takřka výčitku: Kdy jsme tě viděli? Proč jsi nám to neřekl, proč ses nepředstavil?!

Ale právě tady to Ježíš říká. Tady ve svých slovech posledního kázání, v podobenství na rozloučenou to říká naprosto jasně, dokonce dvakrát tuplovaně – v těch maličkých mě uvidíte a potkáte. V těch nepatrných se můžete setkat se mnou. A tady vám to oznamuju a říkám, aby na ta má předposlední slova o věčných mukách nedošlo…

Modlitba (dle ter Lindena): Pane Ježíši Kriste, přišel jsi, přišel jsi jako král, král, který slouží. A jednou přijdeš jako král ve slávě. Možná se to protahuje, ale ty přesto přicházíš a než přijdeš jako král ve slávě, přicházíš v těch nejmenších. Možná jsem tě zase včera minul. Odpusť mi to. A dej, abychom tě potkali – dneska, tam, kam půjdeme a kde budeme - kde potkáme druhého, který bude potřebovat nás, naši blízkost, pomoc, tichou přítomnost, napřaženou ruku. Kéž tě nemineme.

Ohlášky                                Píseň 435 Ó Pane, jenž jsi přikázal

Přímluvy: Pane Ježíši Kriste, přicházíš k nám v nepatrných a přehlížených, prosíme prve dej, abychom je nemíjeli a tím i tebe - a dovedli se setkávat a být si nablízku. Teď aspoň ve svých modlitbách. Modlíme se za lidi bez domova. Myslíme na uprchlíky a vyhnance. Přimlouváme se za vězněné. Modlíme se za nájemné zahraniční pracovníky, kteří tu s námi žijí - často v nuzných podmínkách…

Modlíme se za ty, kdo jsou jiní – vzhledem, svou sexuální orientací - a druzí na ně hledí skrz brýle svých předsudků. Myslíme na ty, kdo jsou pro svou jinakost diskriminováni. Modlíme se za porozumění mezi národy, rasami, náboženstvími…

Myslíme na děti, kterým se zdá, že je nikdo nemiluje. Modlíme se za děti v dětských domovech. Myslíme na ženy zvažující umělý potrat. Modlíme se za děti ve školách i doma, za učitelky a asistenty, ředitele. Přimlouváme se za ty, kteří žijí s postižením…

Přimlouváme se za obyvatele zemí, kde se bojuje, hladoví. Prosíme za spravedlnost a mír ve světě: za ty, kdo trpí, za ty, kterým se křivdí, za ty, kterým jsme my ukřivdili, za ty, kdo žízní po spravedlnosti a jejich nouzi lidská spravedlnost neutiší... 

Modlíme se za tvůj lid, za jednotu církví, za naši zodpovědnost, otevřenost, srozumitelnost. Myslíme na ty, kdo v církvi slouží a pracují. Modlíme se za tento sbor, za náš seniorát, za naši církev, ale i za všechny další církve a jednoty lidu Páně. Přimlouváme se za Diakonii a charitu…

A prosíme, připoj se také k naší společné modlitbě: Otče náš…

Poslání: Ez 18, 5.7-9 Je-li někdo spravedlivý a jedná podle práva a spravedlnosti… nikoho neutiskuje, dlužníkovi vrací jeho zástavu, nikoho neodírá, hladovému dává svůj chléb a nahého přikrývá rouchem, nepůjčuje lichvářsky a nebere úrok, odvrací se od bezpráví, vykonává pravdivý soud mezi mužem a mužem, řídí se mými nařízeními, zachovává mé řády a jedná věrně, takový spravedlivý jistě bude žít, je výrok Panovníka Hospodina.

Píseň 684 Učiň mne, Pane, nástrojem


Poslední nedělka církevního roku




Píseň Kdo bude v nebi žít (Svítá 145)