Kázání

kázání 13.1.2013 - Vojtěch Hrouda

  • Gn 18,16-33

Milé sestry, milí bratři:

Budu pokračovat v řadě kázání o Abrahamovi, dnes již posedmé. Za chvíli přečtu příběh, ve kterém je Abraham v roli přímluvce. Přimlouvá se u Hospodina za Sodomu, za její obyvatele. Prosí Boha, aby ušetřil město křičící lidským násilím i lidským utrpením! Jejich rozhovor se odehraje někde na cestě, kousek od Sodomy. Toto vyprávění je zapsáno v osmnácté kapitole knihy Genesis, v. 16 až 33:

kázání 6.1.2012; Soudců 9,1 - 20

Čtení: Mk 10,35 ? 45
Text: Soudců 9,1 - 20
V tomto týdnu nás čeká první přímá volba presidenta, volba, do které může bezprostředně zasáhnout každý z nás. Doposledka nebylo jasné, kdy bude. Musel to řešit ústavní soud. To, co se jevilo jako průhlednější a jasnější než intrikování poslaneckých klubů, se kvůli odmítnutým kandidátům zkomplikovalo. Stal se z toho pomalu námět na ironii.
To není nic mimořádného. Už Jótam před několika tisíci lety reagoval na volbu krále v Šekemu bajkou plnou ironie. Líčí v ní ovšem trochu jinou situaci, než v jaké jsme my.

kázání 30.12.2012 - Petr Gallus

Zastavte čas!?

Lid, který chodí v temnotách, uvidí velké světlo; nad těmi, kdo sídlí v zemi šeré smrti, zazáří světlo. Neboť se nám narodí dítě, bude nám dán syn, na jehož rameni spočine vláda a bude mu dáno jméno: "Divuplný rádce, Božský bohatýr, Otec věčnosti, Vládce pokoje." Jeho vladařství se rozšíří a pokoj bez konce spočine na trůně Davidově a na jeho království. Upevní a podepře je právem a spravedlností od toho času až navěky. Horlivost Hospodina zástupů to učiní. (Iz 9,1.5-6)

kázání 2.12.2012 - Markéta Slámová

čtení Lk 19.1-10
Jeruzalém byl dobyt a z chrámu zůstaly trosky. Po asyrské nadvládě přichází babylonské zajetí. A tak se lid ocitá daleko od své vlasti, od země zaslíbené. Izraelci dopadají na pomyslné dno a uvažují o smyslu svého pobývání vůbec. Jejich Bůh je daleko. Málokdo z lidu věří, že je Bohem jednajícím, protože na první pohled to vypadá, že je slabší než babylonský pantheon. Přestávají věřit, že Bůh s nimi chce mít ještě něco společného, když dopustil, že jsou teď rozptýleni po Babylonii a otročí.

kázání 26.12.2012 - Na Štěpána; Matouš 2,1-12

Matouš 2,1 - 12
Bratři a sestry,
je vám někdy z bible lehko a vesele? Mně z tohohle Matoušova vyprávění o mudrcích z východu lehko a vesele je. Říká mi totiž, že se díky Bohu nemusím brát moc vážně. A to je pro faráře ? ale snad i pro každého věřícího ? velké ulehčení. A taky důležitá a osvobodivá prevence, aby se nechytil do pasti uvědomělého náboženství.
Jen si vezměte, kdo v tom vyprávění vystupuje a jak to s ním dopadá.

kázání 23.12.2012; Lukáš 1,39-56

Čtení: LK 1,26-38
Lukáš 1,39 ? 56
Sestry a bratři,
advent, který už máme takřka za sebou, je zvláštní čas ? pojmenovaný, nadepsaný. Nejde v něm jen o vteřiny, minuty, hodiny, dny a noci. Není to prázdný nepopsaný list, nejsou to jen volné kolonky v diáři, kam bychom mohli vpisovat svoje schůzky, povinnosti a úkoly. Jeho nadpis určuje jeho náplň, poukazuje na to, že už nějaký obsah má. I kdybychom si ho rozvrhli sebelépe a podařilo se nám splnit všechno, co jsme si předsevzali, pokud jsme ten daný obsah pominuli, jsme vedle.

kázání 16.12.2012; Římanům 13,11-14

čtení: Marek 13, 3 - 27
text: Římanům 13,11 - 14
Víte přece, co znamená tento čas, bratři a sestry. Alespoň apoštol Pavel to předpokládá. Ale víme to? Víte to? Možná vás napadne: jistě, je přece advent. To je pravda, to je. Jenomže o tom neměl apoštol Pavel ani potuchy. Období církevního roku ještě neznal. Dokonce ani vánoce neslavil. Víc než tři sta let se křesťané obešli bez nich, jenom s nedělí ? dnem vzkříšení - a s velikonocemi.

kázání 25.11.2012 - Vojtěch Hrouda

  • Mt 2,18

Bohoslužby, 25. 11. 2012, V. Hrouda

Čtení: Ž25, 15-18

Kázání: Mt 2,18

Milé sestry, milí bratři,

nepřečetl jsem žádný biblický text, který by byl základem pro kázání!

Ano, kázání má vycházet z Písma. To je dobrá zásada! I já jsem ji přijal za svou a řídím se jí. Nicméně, nepokládám tuto zásadu za železné pravidlo, ze kterého nelze v žádném případě a nikdy ustoupit!

kázání 4.11.2012; Lukáš 10,38-42

čtení: Lukáš 10, 25 - 37
text: Lukáš 10,38 - 42
Sestry a bratři,
v tom evangelijním vyprávění, které jsem nyní četl ? tedy v jeho řeckém originále, je mimo jiné jedno slovo, které všichni dobře známe, které náleží do naší současnosti. Součástí naší církve je také organizace pro sociální službu církve, a ta má právě to slovo v názvu ? diakonie, česky služba.

rodinné bohoslužby 21.10.2012; Skutky 6,1-7

Když jsem přemýšlel nad tím příběhem z bible, co si dneska máme vyprávět, vybavila se mi jedna pohádková postava. Zajímalo by mě, jestli ji ještě vy, děti, znáte:
- ZNÁTE BROUKA PYTLÍKA?
- A ZNÁTE HO VY DOSPĚLÍ?
To byl brouk z knížek O.Sekory o Ferdovi mravencovi.
- A VÍTE, JAKÝ BYL? ČÍM SE VYZNAČOVAL?
Vždycky se do všeho hrnul ? že všechno ví, všechno zná, všechno viděl, všechno umí, všechno hravě zvládne.
- CO MYSLÍTE, BYL TO TAKOVÝ MACHR?
- BYL TEDY OBDIVUHODNÝ NEBO SPÍŠ SMĚŠNÝ?

kázání 14.10.2012 - Vojtěch Hrouda

  • Kaz 3,13

Bohoslužby, 14. 10. 2012, V. Hrouda

Čtení: Kaz 3,9-13

Kázání: Kaz 3,13

Milé sestry, milí bratři,

slovo k dnešnímu Díkčinění bych rád založil na jednom verši, z textu, který zazněl před chvílí od stolu Páně, v prvním čtení. Je to třináctý verš ze třetí kapitoly knihy Kazatel: A tak je tomu s každým člověkem: to, že jí a pije a okusí při veškerém svém pachtění dobrých věcí, je dar Boží.

Díky za úrodu – věc jasná!

kázání 30.9.2012 - Markéta Slámová

čtení Mt 16.21-28, text Gn 32.23-33
Jákob. Ten, který neustále s někým bojuje. Jeho jméno by se dalo přeložit jako podvodník, křivák. Jeho cesta je plná konfliktů.
Začne to už v matčině lůně, kde se strká s dvojčetem Ezauem. Pokračuje to tím, jak Jákob na Ezauovi získá právo prvorozeného syna. Pak obelže svého otce Izáka, který mu žehná v domnění, že jde právě o Ezaua. Důsledkem je útěk z domova.

kázání 23.9.2012; Přísloví 18,1

čtení: Matouš 9,9 - 13
Jako základ dnešního kázání jsem vybral 1.verš 18.kapitoly knihy Přísloví: Přísloví 18,1
Jeho překlady se liší. Přečtu vám ho tedy ve třech rozdílných verzích. V kralickém překladu zní takto: Svémyslný hledá toho, což se jemu líbí a ve všelikou věc se plete. Revidovaný text bible kralické jej překládá trochu odlišně: Kdo se vyhýbá přikázání, odděluje se, hledá, co se jemu líbí a každé radě se zpěčuje.
A v ekumenickém překladu čteme: Za svými choutkami jde, kdo se zříká druhých, pohotově rozpoutává sváry.

kázání 26.8.2012; Filipským 4,8

Čtení: Matouš 12,22 ? 37
text: Filipským 4,8
Bratři a sestry,
je to skoro zákonité, že když se dneska s někým setkáme, dřív nebo později se společný hovor zvrtne v žehrání a stěžování si na to, co všechno zlého se kolem nás děje, čeho jsme svědky, případně s čím jsme se na vlastní kůži setkali.
Podnětů k tomu máme jistě dostatek. Nepravostí a odsouzení hodných věcí se děje mnoho. Narážíme na ně ve společnosti i v osobním životě.

kázání 5.8.2012; Galatským 5,13n

čtení: Matouš 25,14 - 30
text: Galatským 5,13n
Bratři a sestry,
naposledy jsem na začátku kázání citoval Jiřího Suchého. Dnes začnu známým a krásným výrokem herce Jana Wericha, který v jedné ze slavných předscén Osvobozeného divadla řekl: Když už člověk je, tak má koukat, aby byl. A když kouká, aby byl, a je, tak má být tím, čím je, a nemá být tím, čím není, jak tomu v mnoha případech je.

kázání 22.7.2012; Židům 10,18-25

Čtení: Jan 3,16 - 21
text: Židům 10, 18 - 25
Jiří Suchý říká v jedné skeči, že svědomí, to je hlodavec. A pokračuje: ?Mně například svědomí připomíná, že tady pan Šlitr je taky člověk. No, vážně? je to taky člověk. Taky ho bolí, jako mě, když mu kroutím ruku. Já vám řeknu, já nemít svědomí, já bych mu ty pazoury někdy ukroutil!?
Nemá asi cenu rozebírat, kde se tu ten hlodavec pana Suchého vzal. O tom vedou filosofové a teologové diskuzi už hodně dlouho. Podstatné je, že tu je a že má svůj dobrý význam ? v tom zlém nás zarazí, nebo alespoň brzdí.

Stránky

Přihlásit se k odběru Kázání