Kázáníčko - rodinné bohoslužby 17.1.2016

Uložit kázání jako mp3.

PRO DOSPĚLÉ:

Je to zvláštní. My se v církvi oslovujeme „bratře“ a „sestro“. Křesťané, církve i křesťanské strany kladou tradičně veliký důraz na rodinu. Ale jaký obrázek bratrství a rodiny nám představuje bible? – Kain a Abel, Izák a Izmael, Jákob a Ezau, Josef a jeho bratři – jsou to vlastně napořád příběhy konfliktů, soupeření, žárlivosti, podrazů, vzájemné nenávisti a selhání. A vůbec přitom nejde jenom o nezvedené děti. Ty konflikty většinou začínají selháním rodičů. Na rivalitu Izáka a Izmaele zadělali Sára s Abrahamem svojí nedověrou, když chtěli zkratkou uspíšit boží zaslíbení. Jákobův podvod, který postavil bratry skoro na celý život proti sobě, zapříčinila Izákova slepota a zbožná cílevědomost Rebeky. A vražednou žárlivost Josefových bratrů vyvolala Jákobova protěžující láska.

Děti asi často odnesou něco, o čem nemají ani tušení. Rodí se do vztahů, za které vůbec nemohou. Jákobova nerozumná láska má přece své kořeny už někde u podvodu strýce Lábana.

Rodina možná vůbec není tak bezpečné prostředí, jak se zdá. Bezděky v ní přijímáme zátěže celých generací.

                Ale co naděláme? Nemůžeme se tomu vyhnout. Rodíme se do ní, ať chceme nebo nechceme. Svoje rodiče ani sourozence si nevybíráme. A je asi dobré, když tohle dovedeme ctít, i co se týče bratří a sester ve sboru. Bible nám totiž nenastavuje zrcadlo a nezbavuje nás iluzí proto, abychom rodinu nebo někoho z ní zavrhli, ale abychom pravdivě poznali, s čím je třeba se vyrovnávat, na co si máme dát pozor a také jaká řešení rozhodně nevedou k cíli, i když je lze nazývat láskou, spravedlností nebo solidaritou, která s druhými dovede držet basu.

                To je nesmírně důležitá prevence. Otevřenost a střízlivost umožňuje věci řešit. Ale to není všechno.

                Vědět o úskalích a znát náročnost situace, když zároveň díky bibli vidíme, jak mizerně se s nimi my rodiče, bratři a sestry a děti, dovedeme vyrovnávat, to by nejspíš skončilo jako ten Jákob – jenom v bezútěšné beznaději.

                My, čtenáři bible, ale naštěstí smíme vědět, že ten Jákob uzavřený ve svém smutku, vlastně nevěděl, co se děje. A nejen on.  Prozatím to nevěděl ani prodaný Josef, ani ti žárliví bratři, kteří si přístup k otci úplně uzavřeli. To se někdy člověku vyjeví až po mnoha letech, že Bůh i to, jak svoje rodičovství, dětství a bratrství nezvládáme, může proměnit ve zdroj záchrany. V tom je naděje. Skončit u sebe hned na začátku to by byla chyba. Amen.