Kázání+nedělka (video) 10.5.2020 - Ondřej Ruml

Uložit kázání jako mp3.

Zpívejte Hospodinu píseň novou, neboť učinil podivuhodné věci, zvítězil svou pravicí, svou svatou paží! Ž 98

Dnešní neděle je zvána cantate, tedy zpívejte - zpívejme, ať už doma nebo tady, kde se snad brzy sejdeme. Přeji a zvěstuji pokoj - Pokoj vám všechněm, kteříž jste v Kristu Ježíši. Amen.

Píseň 350 Přemohl Ježíš smrti noc

Modlitba (dle J.Vítka): Bože, chválíme tě, tobě zpíváme – vždyť jsi dobrý. Dal jsi nám tento den, dal jsi nám čas života, dáváš nám od tebe čekat nové věci. Chválíme tě, tobě zpíváme, vždyť jsi ty sám naše opora, když je nám těžko. Chválíme tě, vždyť jsi milosrdný a zastáváš se v tomto světě nás lidí – proti lidské tvrdosti srdce, křivdě i krutosti. Chválíme tě a chceme ti zpívat, i když nám je do zpěvu a i když nám do zpěvu dvakrát není. Chceme se k tobě utíkat, k tobě volat – jednotlivě i společně jako v tuto chvíli. Prosíme, požehnej ji svým Duchem. Amen

Čtení Ž 31,1-6

Píseň 379 Stvoř srdce čisté, Bože, mi

Kázání na text J 14,1-6 "Vaše srdce ať se nechvěje úzkostí! Věříte v Boha, věřte i ve mne. 2 V domě mého Otce je mnoho příbytků; kdyby tomu tak nebylo, řekl bych vám to. Jdu, abych vám připravil místo. 3 A odejdu-li, abych vám připravil místo, opět přijdu a vezmu vás k sobě, abyste i vy byli, kde jsem já. 4 A cestu, kam jdu, znáte." 5 Řekne mu Tomáš: "Pane, nevíme, kam jdeš. Jak bychom mohli znát cestu?" 6 Ježíš mu odpověděl: "Já jsem ta cesta, pravda i život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne.

Důvěra, dům, domov, příbytek, Otec… slova, která sama o sobě evokují přijetí, bezpečí, spočinutí…

Je dobře, když se má člověk kam vrátit či utéct. A v dnešní době jsme mnozí okusili, jak je dobré, když máme domov, kam jsme se nuceně museli stáhnout a kde musíme trávit víc času než jindy. A blaze tomu, kdo jsme směli poznat, že doma je nám dobře, bezpečno, že si tam rozumíme, máme se rádi (že to tam máme dost velké, jako na farách, takže ani po nějaké době uzavření doma nehrozí, že bychom o sebe zakopávali, ale máme rozběh a rozlet a možný odstup, když je potřeba).

Ježíš tu mluví o tom, že k takovému domovu směřuje. Jen dvě poznámky na okraj toho výmluvného obrazu. Ježíš jej líčí v tzv. řeči na rozloučenou, když tráví se svými učedníky poslední klidné chvíle - a tak jsou ta chvějící se srdce na místě. Loučí se. A učedníci to podle Jana v zásadě chápou. Když jim Ježíš říká o tom, že už s nimi dlouho nebude, že jde na smrt, tak to s nimi pohne. Ale nemluví jen o tom, mluví s nimi s plnou vážností, co jim zanechává, co mají mít za pevné a jisté. Že směřuje a oni mohou taky - ještě něčemu víc než je smrt. Že jdou spolu s ním vstříc až za její horizont – a že tam je čeká příbytek, domov. Krásná představa…

A druhá věc – i ve smrti Ježíš není jen sám pro sebe. I ve smrti je pro druhé. Nevracím se k Otci, abych tam zabral místo, tu židli (po jeho pravici), která mi právem náleží. Ale jdu, abych připravil místo vám. Svým přechodem smrti něco vydobývá druhým.

Obrazem a obratem Anselma Grünna jako někdo, kdo batoh svého života přehodil na druhou stranu a už je tam a čeká tam na nás. Otevřel dveře, připravil přijetí, rozprostřel tam stan, místo a příbytek. A my můžeme vědět, že až na tu druhou stranu jednou připadneme, že nás tam někdo čeká, že nás tam čeká domov, protože on to nějak připravil.

To je jedna z interpretací velikonočního dění. Interpretace mile jednoduchá, domácká řeklo by se - Ježíš prošel smrtí a ukázal cestu i v ní, i za ní.

Ručí svou důvěrou těm, kdo důvěřují jemu: Nebojte se, potkáme se. Jdu, abych vám připravil místo. A na to místo vás vezmu. Věřili jste mi, věřte i dál, i tehdy, kdy je smrt blízko, i tehdy, kdy bude blízko vaše smrt. Není to konec.

Ale aby to nebylo tak jednoduché - hned (krom nechápavosti učedníků) je totiž zase řeč o cestě, o tom, že je to proces, není to stav, ve kterém bychom už nyní mohli spočinout a hovět si. Jsme na cestě. O křesťanech se řekne, že jsou to lidé té cesty (Sk 9,2 – GNT). Že jdeme a ta cesta jdoucí dobrým směrem je Ježíš, cesta k Bohu Otci. Ale není to cesta, po které bychom uměli chodit, měli to všechno zvládnuté a zaběhnuté, ale cesta, kterou je třeba hledat…

Vidět, jít, kudy, kam, ten cíl a cesta jsou vlastně jedno, Stále je to ale cesta. Něco, po čem je třeba jít, pohybovat se, promýšlet, kudy dál. To, že jsme na minulé křižovatce odbočili vlevo a bylo to správné, to ještě neznamená, že až do konce života musíme jít tím stejným směrem.

„Já jsem ta cesta, pravda i život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne…“ říká Pán Ježíš. Neodkazuje nám soubor pravd, ale dává nám sám sebe jako vzor k následování.

Píseň 248 Ježíše se nespustím

Ohlášky – příště za týden, i ve Městě, rozloučili jsme se s členkami našeho sboru – Miladou Kintrovou a Olgou Martinkovou… myslete na zarmoucené…

Přímluvy: Bože, prosíme, ať si něco odneseme do dalších dnů, směr, chuť, odvahu. Provázej nás pro svého Syna na našich cestách svým Duchem…

Žehnej těm, které máme rádi, doma i ty, se kterými jsme se nějaký čas neviděli. Prosíme, provázej svou přítomností ale i ty, kdo o tobě nevědí, nechtějí vědět. Ať poznají tvou něžnou péčí, zaslechnou tvůj tichý hlas…

Modlíme se za své přátele, za lidi, kteří myslí na tento kostel jako na svůj druhý domov. A myslíme i na ty, kdo domov ztratili…

Modlíme se, Hospodine, náš Bože, za oběti válek, za svět, za vězněné, za pronásledované, za uprchlíky. Modlíme se za lidi izolované, vyhnané a zavřené…

Přimlouvám se za ty, kdo vedou, kdo bádají, kdo léčí, kdo ošetřují, kdo učí, kdo směřují, kdo doprovázejí, kdo pracují, abychom měli co jíst, čím a kde se léčit, co učit…

Modlíme se k tobě za příznivé počasí pro plody země. Za její krásu i křehkost, za provázanost všeho živého. Myslíme na naši zodpovědnost za svět kolem nás…

Modlíme se k tobě za všechny, kdo žijí v hladu a chudobě, a za všechny, kdo jsou bez domova a bez práce, modlíme se k tobě za osamělé, bezmocné a utlačované. Za ty, kdo ztrácejí naději…

Prosíme, slyš naše konkrétní prosby… a slyš naši společnou modlitbu: Otče náš…

Poslání a požehnání: 1 P 1,3: Jděte a chvalte Boha Otce našeho Pána: ze svého velkého milosrdenství nám dal nový život, když vyvedl Ježíše Krista ze smrti do života. V něm máte živou naději. Jděte v pokoji a radosti. Amen.

Píseň 684 Učiň mne, Pane, nástrojem

Nedělka