Příspěvky z roku 2004

2019 (52) | 2018 (93) | 2017 (108) | 2016 (115) | 2015 (125) | 2014 (114) | 2013 (162) | 2012 (70) | 2011 (95) | 2010 (96) | 2009 (100) | 2008 (58) | 2007 (81) | 2006 (65) | 2005 (41) | 2004 (33) | 2003 (50) | 2002 (48)

Ř 2,1-4 Křesťané a nekřesťané. Nějak spolu žijí.

Ř 2,1-4 Křesťané a nekřesťané. Nějak spolu žijí. Nějak se na sebe dívají. Někdy pokojně a tolerantně. Někdy jsou křesťané solí v očích a jsou utiskováni. A někdy se křesťané chovají nafoukaně a dívají se skrz prsty na nevěřící. Propadnou dojmu, že jsou něco více než druzí. Zasedal jsem ve výběrové komisi na místo ředitele jednoho církevního objektu a jeden z kandidátů řekl, že by bral zaměstnance do tohoto objektu jen mezi křesťany, protože i ten nejhorší křesťan je lepší než nejlepší nekřesťan. Br. I takové hrůzy vycházejí věřícím z úst. Ten kandidát vybrán nebyl.

Mk 16,1-8 Ženy a Vzkříšený. Muži asi spí.

Ukřižovaný byl vzkříšen. Stvořitel prosadil život. Život se otevřel do nového prostoru a času.
První, kdo slyší tuto zprávu jsou ženy. Známe jejich jména. Marie z Magdaly, Marie, matka Jakubova a Salome. Tři ženy. Nakoupily vonné masti, aby mohly Ukřižovaného pomazat. A hned po sobotě, sotva vyšlo slunce, šly ke hrobu. Tři ženy. Ví co chtějí. Koupí co je třeba. Poznají kdy je vhodná doba, a nečekají, až jim někdo řekne co a jak. Sotva vyšlo slunce. Nač víc čekat?

Ř 1,18 Jsme otevření? Umíme dávat a umíme brát?

Bůh se umí hněvat. A není to hněv jen tak pro nic za nic. Jeho hněv je reakcí na naše jednání. Co mu vadí? Proč se hněvá? Tehdy, když křivíme pravdu se hněvá. Když bereme pravdě místo. Když jí zmenšuje, přetváříme, zakrýváme. Takové jednání nazývá Pavel nepravost. Nejsme praví. Nejsme kdo jsme. Nejsme tím, kým nás Bůh stvořil a proč nás stvořil. Na něco či někoho si hrajeme. Nebo neužíváme vše co nám Bůh dal k tomu, abychom byli praví, celí.

Nu 21,4-9 Hadi, my a Kristus.

Je třetí neděle v měsíci, v našem shromáždění jsou i děti. Pokusím se, aby i ony mohly kázání rozumět.

Jdete na výlet. Už nemůžete. Puchýře, žízeň, nohy bolí. Kdy už tam budem, zní ze všech stran. Ještě kousek, ještě kousek. A pak vyjdete na hřeben, v dáli jakási špička hory ? a tam to je, tam jdeme.
Zdá se, že to nikdo nemůže vydržet. A najednou další překážka. Rovně jít nemůžeme, jak jsme mysleli. Je to území nějakých darebáků, mají divoké psy, lidi okradu a zbijí. Musíme to místo obejít. Bude to ještě mnohem dál, než dojdeme do cíle.

Židům 4,14-16 Čas k pohybu

?Přistupme směle k trůnu milosti!?
Nastal čas k pohybu. Teď je možnost ?vylévat před Božím obličejem naše srdce? (Ž 62,9).
Postní doba je čas soustředění, ztišení. Zároveň se ale může stát časem velkého pohybu v nás, v našem srdci a mysli.
Jsou před námi velikonoce, začíná doba Ježíšova utrpení. A my hledáme, jaký to pro nás má význam a co máme dělat.

1. Kr 1-2, Davidovo stáří a smrt

Král David zestárl. V noci mu byla zima, nemohl se zahřát. Po celém izraelském království hledali dívku-pannu, která by ho opatrovala a také svým tělem zahřívala. Našli ji. Opatrovala krále a obsluhovala ho. Zda se ovšem David zahřál, nečteme.

Adoniáš, Davidův čtvrtý syn. Chtěl se stát po Davidovi králem. Těžce nesl, že si David vybral jiného syna - Šalomouna. Adoniáš chystal převrat. Zase převrat. Spiklenci už celou akci rozjeli. A už si mysleli, že mají vyhráno. Už hodovali a veselili se a provolávali slávu králi Adoniášovi. David o tom neměl ani ponětí.

2. Sam 18, Milovat toho, kdo to spískal

Absolon. Dva roky čekal, aby pomstil znásilnění své sestry Támar. Dočkal se, svého nevlastního bratra Amnona, který Támar znásilnil, nechal zabít. Tři roky byl v exilu a bál se vrátit domů. Až generál Joab a jeho diplomatické úsilí umožnilo Absolonův návrat do Jeruzaléma. S otcem Davidem se nikdy nesmířil. Naopak, vyvolal povstání proti Davidovi. David musel uprchnout a Absolon se prohlásil za Izraelského krále. Schyluje se k rozhodující bitvě mezi synem Absolonem a otcem Davidem.

Stránky