Příspěvky z roku 2013

2024 (33) | 2023 (95) | 2022 (82) | 2021 (99) | 2020 (75) | 2019 (78) | 2018 (88) | 2017 (108) | 2016 (115) | 2015 (125) | 2014 (114) | 2013 (159) | 2012 (70) | 2011 (95) | 2010 (96) | 2009 (100) | 2008 (58) | 2007 (81) | 2006 (65) | 2005 (41) | 2004 (33) | 2003 (50) | 2002 (48)

Loutkové divadlo

Současnost (a budoucnost) loutkového divadla

Po obnovení loutkového divadla (zřejmě kolem roku 2012) a po několika představeních bylo opět uloženo na půdu kostela. Tam bylo na jaře 2020 za koronavirové pandemie objeveno a tým okolo Iva Fialy se je chystá opět oprášit, z půdy snést dolů a využít pro obveselení i poučení malých i větších diváků. Snad se během příštích měsíců dočkáme...

Evangelický kostel v Novém Městě na Moravě

Po vydání tolerančního patentu císařem Josefem II. roku 1781 se nekatolíci směli svobodně přihlásit ke své víře. Náboženská obec mohla být založena, přihlásí-li se více než 100 rodin. Přes sto šedesát let trvající náboženský útlak se hlásilo k protestantskému vyznání tolik lidí, že k založení evangelického sboru došlo hned v roce 1782. Evangelíci augsburské a helvetské konfese se dohodli na postavení modlitebny, školy, hřbitova a fary.

modlitebna

Faráři a kurátoři sboru

V novoměstském sboru působili od tolerančního patentu tito kazatelé:
Štěpán Nagy (1783 - 1785)
Jakub Teofil Štětina (1786 - 1787)
Aron Štětina (1788 - 1798)
Jan Košut (1798 - 1800)
Josef Gerža (1800 - 1804)
Gideon Šlechta (1804 - 1810)
Gabriel Molnár (1811 - 1815)
Áron Štětina (1816 - 1818)
Matěj Hykl (1818 - 1837)
Josef Mareš ( 1838 - 1875)
Josef Kalda ( 1868 - 1874)
Ferdinand Císař (1875 - 1877)
Josef Dobeš (1878 - 1929)
Vincenc Vašíř (1900 - 1947)

Po sametové revoluci 1989

O rok později nastala v naší zemi dlouho toužebně očekávaná změna. Byla svržena vláda komunistické diktatury a po 41 letech jsme se dočkali demokratické svobody. Nastalo nové oživení sboru. Zvýšila se účast na službách Božích i finanční obětavost. Do shromáždění začali přicházet i ti, kteří se dříve báli.
V roce 1989 přijala službu v novoměstském sboru Lenka Šmídová - Freitingerová, absolventka bohosloví. Po roce práce pak odešla na samostatný sbor v Olešnici.

Normalizace

Ovzduší poměrné svobody však rychle pominulo. Vpád sovětské armády a jejích spojenců do naší republiky v srpnu 1968 znamenal konec nadějí. Utužení komunistické diktatury přineslo církvi opět větší útisk. Řada farářů byla zbavena státního souhlasu k působení, někteří emigrovali do ciziny. Dohled nad církví byl zvýšen.

V roce 1973 jsme se rozhodli, že opravíme chrám, aby byl jako nový. V dusné době potlačování církve to bylo dosti smělé rozhodnutí.

Dočasné uvolnění 1968

Po dusných dvaceti letech přišlo „Pražské jaro“ a s ním mírné otupení komunistické diktatury a pokus o demokratizaci. Tenkrát byl ThDr. Václav Kejř zvolen synodním seniorem. Jeho statečnost a kazatelská smělost jej učinila hlavou celé naší církve. Pro novoměstský sbor to byla velká pocta, ale i velká ztráta.

Novoměstský sbor počal hledat nového faráře. Byli pozváni čtyři kandidáti, aby se sboru představili. Zvolen byl Josef Batelka, farář z Opatovic, konsenior chrudimského seniorátu. Instalován byl v Novém Městě 7. 12. 1969.

Nové temno 1948

Po třech letech svobody nastal v naší zemi opět zvrat, který přinesl členům církve nové zkoušky víry. Ideologie vládnoucí komunistické strany byla v naprostém rozporu s křesťanstvím. Členové církví byli považováni za tmáře a zpátečníky. Byly vydány zákony, které omezovaly svobodu církve. Nad církví byl zřízen státní dozor vykonávaný církevními tajemníky, vyučování náboženství ve školách bylo omezováno a členové církve tlačeni, aby církev opouštěli. Někteří členové sboru, dokonce i presbyteři, církev opravdu opustili.

Návrat svobody 1945

Konec války byl v Novém Městě poznamenám několika přestřelkami. I chrám byl tenkrát zasažen kulometnými střelami z přeletujících letadel.

Po válce se život sboru zdárně rozvíjel.V roce 1946 byla postavena nová fara a stará později prodána. Téhož roku zemřel farář a senior Vincenc Vašíř. Do sboru pak byli zváni na pomoc bratři vikáři: postupně Jan Žilka, Jaroslav Bartička, Jaroslav Pfann a Jiří Kabíček.

Čas zkoušek 1938 - 1945

Čtyřicáté výročí postavení chrámu v roce 1938 připadlo na dobu těžkého ohrožení republiky. Na oslavy nebylo pomyšlení.

V témže roce byly pro chrám pořízeny tři nové zvony. Němci je však brzy zabavili jako materiál ke zbrojní výrobě.

Po roce 1918

Kronika sboru zaznamenává o období po roce 1918 následující:

Cestující, kteří přijeli večerními vlaky od Brna a od Německého Brodu dne 27. října 1918, šeptali od osoby k osobě zprávu, že zítra 28. října 1918 bude prohlášena samostatnost Československé republiky...

Příští neděli 3. listopadu 1918 byly děkovné bohoslužby za naše národní a politické osvobození...

Modlitebna a kostel

Základní kámen byl položen 24. května 1784. Stavělo se s takovou pílí, že první bohoslužby se mohly konat již 14. června. Na podzim byla jednoduchá modlitebna hotova a 4. listopadu 1784 posvěcena. Podobala se více soukromému stavení než chrámu. Náklady nejsou známy, ale zřejmě odpovídaly chudobným poměrům našich evangelických předků. Stavba nebyla technicky dokonale postavena a během dalších desetiletí byla několikrát opravována.

Po tolerančním patentu

„Po stu a šedesáti letech poroby a pronásledování smiloval se konečně Pán nad zbědovaným Sionem evangelickým, nastrojiv srdce svého šlechetného služebníka blahé paměti císaře Josefa II. k vydání jeho světoznámého tolerančního patentu dne 13. října 1781, kterýmž konec učiněn byl tisícerým útiskům příčinou evangelického náboženství a dovoleno bylo konání služeb Božích dle helvetského, augšpurského a řeckokatolického vyznání, a tak církev evangelická ne pouze z hlubokého sna probuzena, nýbrž skutečně z mrtvých vzkříšena byla v rakouských dědičných zemích.“

Doba útlaku 1621 - 1781

Porážka stavovského odboje v bitvě na Bílé Hoře dosavadní náboženský vývoj zvrátila. Vilém Dubský byl vypovězen, jeho majetek zkonfiskován a novoměstské panství prodáno císařskou komorou kardinálu z Ditrichštejna. Všichni nekatoličtí kazatelé museli pod trestem ztráty majetku i života opustit zemi a na jejich místa byli dosazeni katoličtí duchovní. V roce 1627 byl vydán císařský mandát o protireformaci, kterým byla evangelická církev prohlášena za zločinnou a obyvatelstvu nařízeno buď přestoupit do církve katolické, nebo odejít ze země.

Kázání 3.11.2013 Petr Plaňanský

  • Matouš 25:31-46

Co jsme ochotni a co můžeme udělat?

První čtení: Matouš 25:31-46

Drazí bratři a sestry, pokoj Vám,

je pro mě ctí, že dnes s vámi mohu slavit společné bohoslužby zde, v Novém Městě na Moravě.

Před samotným kázáním musím zmínit, že se občas na něco v kázání ptám a často to nejsou pouhé řečnické otázky. Nelekněte se tedy, pokud se i na vás obrátím s nějakým dotazem a budu předpokládat, že budete reagovat.

kázání 27.10.2013 - Vojtěch Hrouda

  • Ko 3,15b

Bohoslužby, 27. 10. 2013, V. Hrouda

Čtení: Mt 15,10-20

Kázání: Ko 3, 15b

Milé sestry, milí bratři.

Dnes slavíme v našem sboru neděli Díkčinění. Proto bych chtěl kázání otevřít nějakým pěkným obrazem úrodnosti a úrody. Co třeba jabloňový strom… jabloň obsypaná jablky! Představte si teď jabloň na vaší zahradě nebo v sadu, kolem kterého chodíte.

Rodinné bohoslužby 20.10.2013 - Nesesmilníš

  • Ex 20,14
  • DĚCKA, MÁTE KAMARÁDY?
  • MÁTE NĚJAKÉHO OPRAVDU DOBRÉHO KAMARÁDA?
  • MÁTE TŘEBA NĚJAKÉ SPOLEČNÉ TAJEMSTVÍ (NĚCO, O ČEM VÍ JENOM ON A VY?) ? MÁTE TŘEBA TAJNOU SKRÝŠ? (POKLAD? TAJNÉ MÍSTO?)
  • ŘEKNETE TOMU KAMARÁDOVI TŘEBA TAKÉ NĚCO, CO BYSTE NIKOMU JINÉMU NEŘEKLI?
  • JE TO DOBRÉ MÍT TAKOVÉHO KAMARÁDA, KTERÉMU SE MŮŽETE SVĚŘIT A SDÍLET S NÍM SVÁ TAJEMSTVÍ?

Bienále pro Diakonii v Brně

Vložil dne .

Od 13. do 17. listopadu 2013 bude v Brně probíhat IV. ročník projektu Bienále pro Diakonii, který pořádá Diakonie Českobratrské církve evangelické. Volným tématem letošního Bienále je „Otevři oči mé, abych spatřoval divné věci“. Akci zahájí v prostorách Blahoslavova domu koncert Jana Budaře, následovat bude dobročinná aukce.

Kdo vlastně jsme?

Českobratrská církev evangelická (ČCE) je křesťanská církev.

Její profil je utvářen spolupůsobením tří základních vlivů, které jsou zachyceny i v jejím názvu: vztahem k tradici křesťanské, vztahem k její obnovené podobě reformační (evangelické), a vztahem k reformačním tradicím českých zemí (českobratrská s okazem na českou reformaci).

ČCE působí na území České republiky.

Stránky