Příspěvky chronologicky

2018 (80) | 2017 (108) | 2016 (115) | 2015 (125) | 2014 (114) | 2013 (162) | 2012 (70) | 2011 (95) | 2010 (96) | 2009 (100) | 2008 (58) | 2007 (81) | 2006 (65) | 2005 (41) | 2004 (33) | 2003 (50) | 2002 (48)

Lukáš 5,1-11 Noc prázdných sítí

Lukáš 5,1-11, zvl. verš 5: ?Mistře, namáhali jsme se celou noc a nic jsme nechytili. Ale na tvé slovo spustím sítě.?

Ježíš káže na břehu Genezaretského jezera. Je tam veliký zástup lidí. Poslouchají, tlačí se na něho. Chtějí slyšet Boží slovo. Nějak tuší, že tady jsou u zdroje. Tady se mohou s Božím slovem setkat.

2. Sam 7, Bůh je hlavní dodavatel darů

Dva muži spolu mluví. Král David a prorok Nátan. Je po válkách. Je klid. Konečně. A tak se mluví o věcech, které by bylo dobré udělat.
Někdy nastane čas stav nouze. Jsme rádi, že stíháme to co máme. Není čas na nic navíc. Opravit věci v domácnosti, udělat pořádek ve fotkách, zvelebit zahradu, učit se cizí řeči. Není na to ani pomyšlení. S odřenými zády zvládáme to nejnutnější. Důležitější věci se hrnou a my sotva popadáme dech. Toho zkusili David a Nátan dost.

2. Sam 6, Radost zlomí srdce

David už se stal králem v Jeruzalémě. Po letech válek a neklidu začíná normální život. Bůh jakoby byl dlouhou dobu stranou. Konečně na něj zbývá čas. Kde zůstala celou tu válečnou dobu Boží schrána? Ta truhla, s víkem ozdobeným serafy a cherubíny, jakýsi přenosný oltář Hospodinův. Léta ležela schovaná v pohraničním městě. A tak se pro ni král David slavnostně vypravil, aby ji přivezl do hlavního města. Jel pro ni, aby při ní vzývali jméno Hospodina zástupů.

2. Sam 1-4, Peklo a ráj

V jedné z bitev byl Saul zraněn. Poznal, že je konec. Že zranění je smrtelné. Nechtěl na posledních pár chvil života padnout do rukou nepřátel. Bál se zneuctění, týrání a tupení. Proto žádal svého zbrojnoše, aby jej probodl dříve, než jej nepřátelé objeví. Podle jedné zprávy zbrojnoš nenašel odvahu zabít krále a tak Saul nalehl na meč a tak ukončil svůj život. Podle druhé zprávy jiný mládenec našel odvahu a ukončil Saulův život. Později jej za to dal David popravit.

1. Sam 30, Když jsou věci náhle jinak. Co pak?

David se svými rodinami a se svými přívrženci bydlel v cizí zemi ve městě Siklag. Se svým vojskem vyjel na cvičení. Opustili město. A zatím co byli pryč přitáhl nepřítel, Amalekovci, a ti dobyli město Siklag. Vypálili, pobrali vše. Dobří byli v tom, že nikoho nezabili. Všechny ale zajali a vzali sebou pryč. Odvlekli do zajetí.
David a jeho muži se vrátili, našli vypálené město. Nikde nikdo. Manželky, děti, vše pryč. I obě Davidovy manželky byly pryč.

Joel 3,1-5 Duch Boží jako vichřice

Pán Bůh nemusí šetřit. Když Duch svatý zavěje, není to žádný letní vánek. Je to pořádný hukot a rachot. Když Duch svatý sestoupí a vylije se na lidi, je to znát, nejde to skrýt, nejde dělat, že se nic nestalo. Duch svatý je jako vítr, který rozhýbe stojatý vzduch tam, kde je dusno a kde se nedá dýchat. Je jako déšť, na který čekáme, který vrací vláhu a život do vyprahlé přírody. Duch Hospodinův vrací sílu a život lidem.

L 15,1-7 O hledání a solidaritě

Jaký je Bůh, v něhož věříme?
Někdy si lidé přestavují Pána Boha jako rameno spravedlnosti. Jako někoho, kdo by měl udělat na světě pořádek. Spravit to, co jsme zkazili. Hledat zlé lidi, dopadnout je a po zásluze potrestat.

Bůh, jak ho poznáváme v Ježíšově životě, skutečně hledá a pátrá. Hledá, dokud nenajde. Ale co přijde potom?
Zjistíme, že Boha nevede k hledání člověka touha po trestu a odplatě. Bůh hledá člověka, protože je plný laskavosti a solidarity.

Rodinná neděle

Rodinná neděle
22. 6. 2003

Milé děti,
milí rodiče, prarodiče a všichni ostatní,

tuto neděli můžeme strávit společně:
bohoslužby pro malé i velké 9:00
zpívání pod kaštanem 10:15
hry kolem kostela 10:45
společný oběd 12:00

výlet 13:00
Toulovcovy maštale, hra v přírodě, povídání,
rozhledna na Jarošovském kopci

Rodinná neděle

Rodinná neděle
22. 6. 2003

Milé děti,
milí rodiče, prarodiče a všichni ostatní,

tuto neděli můžeme strávit společně:
bohoslužby pro malé i velké 9:00
zpívání pod kaštanem 10:15
hry kolem kostela 10:45
společný oběd 12:00

výlet 13:00
Toulovcovy maštale, hra v přírodě, povídání,
rozhledna na Jarošovském kopci

Mt 11,25-30 Ježíš tichý a něžný

Mt 11,25-30
Ani Ježíš nebyl ušetřen zklamání. Stále znovu narážel na nepochopení a odpor. Občas se říkalo, zvlášť mezi učenými farizeji, že jeho činy jsou ze zlého ducha. V některých městech působil dlouho, a přece jeho činnost nenechala téměř žádné stopy.
Tolik vydané energie, tolik kroků, slov, uzdravení, setkání. A tak ubohý výsledek. Co dál? Nechat toho? Začít dělat něco jiného? Má vůbec smysl pořád někde chodit, kázat, mluvit s lidmi? Stojí o to vůbec někdo?

1 Sam 22 a 23, Bůh a naše hořkost

1Sam 22; 23,1-13

David prchal před Saulem. Po cestě se stavil v Nobu a kněz Achimelek mu dal posvátné chleby. Achimelek na to doplatil. On i dalších 84 kněží. Byli ubiti, umláceni k smrti. Za to, že poskytli pomoc člověkovi, na kterého král vydal zatykač.

David našel dočasné útočiště v jeskyni Adulámu. Dozvěděli se to jeho bratři a celý dům jeho otce že tam David je, a sestoupili tam k němu.

Mk 14, 32-42 ...ale ne, co já chci...

Zahrada v Getsemane bylo to místo, kde Ježíš prožil svůj nejtěžší zápas. Tolikrát předtím se střetl s lidmi, hádal se s farizeji, jeho učedníci mu nerozuměli? Tyhle zápasy a spory s lidmi jsou těžké. Dobře to známe, jak nás vyvádí z míry, když nedokážeme někdy ani těm nejbližším vysvětlit, na čem nám záleží, v čem vidíme problém, co je pro nás důležité.

Stránky