Příspěvky chronologicky

2019 (23) | 2018 (94) | 2017 (108) | 2016 (115) | 2015 (125) | 2014 (114) | 2013 (162) | 2012 (70) | 2011 (95) | 2010 (96) | 2009 (100) | 2008 (58) | 2007 (81) | 2006 (65) | 2005 (41) | 2004 (33) | 2003 (50) | 2002 (48)

2. Sam 6, Radost zlomí srdce

David už se stal králem v Jeruzalémě. Po letech válek a neklidu začíná normální život. Bůh jakoby byl dlouhou dobu stranou. Konečně na něj zbývá čas. Kde zůstala celou tu válečnou dobu Boží schrána? Ta truhla, s víkem ozdobeným serafy a cherubíny, jakýsi přenosný oltář Hospodinův. Léta ležela schovaná v pohraničním městě. A tak se pro ni král David slavnostně vypravil, aby ji přivezl do hlavního města. Jel pro ni, aby při ní vzývali jméno Hospodina zástupů.

2. Sam 1-4, Peklo a ráj

V jedné z bitev byl Saul zraněn. Poznal, že je konec. Že zranění je smrtelné. Nechtěl na posledních pár chvil života padnout do rukou nepřátel. Bál se zneuctění, týrání a tupení. Proto žádal svého zbrojnoše, aby jej probodl dříve, než jej nepřátelé objeví. Podle jedné zprávy zbrojnoš nenašel odvahu zabít krále a tak Saul nalehl na meč a tak ukončil svůj život. Podle druhé zprávy jiný mládenec našel odvahu a ukončil Saulův život. Později jej za to dal David popravit.

1. Sam 30, Když jsou věci náhle jinak. Co pak?

David se svými rodinami a se svými přívrženci bydlel v cizí zemi ve městě Siklag. Se svým vojskem vyjel na cvičení. Opustili město. A zatím co byli pryč přitáhl nepřítel, Amalekovci, a ti dobyli město Siklag. Vypálili, pobrali vše. Dobří byli v tom, že nikoho nezabili. Všechny ale zajali a vzali sebou pryč. Odvlekli do zajetí.
David a jeho muži se vrátili, našli vypálené město. Nikde nikdo. Manželky, děti, vše pryč. I obě Davidovy manželky byly pryč.

Joel 3,1-5 Duch Boží jako vichřice

Pán Bůh nemusí šetřit. Když Duch svatý zavěje, není to žádný letní vánek. Je to pořádný hukot a rachot. Když Duch svatý sestoupí a vylije se na lidi, je to znát, nejde to skrýt, nejde dělat, že se nic nestalo. Duch svatý je jako vítr, který rozhýbe stojatý vzduch tam, kde je dusno a kde se nedá dýchat. Je jako déšť, na který čekáme, který vrací vláhu a život do vyprahlé přírody. Duch Hospodinův vrací sílu a život lidem.

L 15,1-7 O hledání a solidaritě

Jaký je Bůh, v něhož věříme?
Někdy si lidé přestavují Pána Boha jako rameno spravedlnosti. Jako někoho, kdo by měl udělat na světě pořádek. Spravit to, co jsme zkazili. Hledat zlé lidi, dopadnout je a po zásluze potrestat.

Bůh, jak ho poznáváme v Ježíšově životě, skutečně hledá a pátrá. Hledá, dokud nenajde. Ale co přijde potom?
Zjistíme, že Boha nevede k hledání člověka touha po trestu a odplatě. Bůh hledá člověka, protože je plný laskavosti a solidarity.

Rodinná neděle

Rodinná neděle
22. 6. 2003

Milé děti,
milí rodiče, prarodiče a všichni ostatní,

tuto neděli můžeme strávit společně:
bohoslužby pro malé i velké 9:00
zpívání pod kaštanem 10:15
hry kolem kostela 10:45
společný oběd 12:00

výlet 13:00
Toulovcovy maštale, hra v přírodě, povídání,
rozhledna na Jarošovském kopci

Rodinná neděle

Rodinná neděle
22. 6. 2003

Milé děti,
milí rodiče, prarodiče a všichni ostatní,

tuto neděli můžeme strávit společně:
bohoslužby pro malé i velké 9:00
zpívání pod kaštanem 10:15
hry kolem kostela 10:45
společný oběd 12:00

výlet 13:00
Toulovcovy maštale, hra v přírodě, povídání,
rozhledna na Jarošovském kopci

Mt 11,25-30 Ježíš tichý a něžný

Mt 11,25-30
Ani Ježíš nebyl ušetřen zklamání. Stále znovu narážel na nepochopení a odpor. Občas se říkalo, zvlášť mezi učenými farizeji, že jeho činy jsou ze zlého ducha. V některých městech působil dlouho, a přece jeho činnost nenechala téměř žádné stopy.
Tolik vydané energie, tolik kroků, slov, uzdravení, setkání. A tak ubohý výsledek. Co dál? Nechat toho? Začít dělat něco jiného? Má vůbec smysl pořád někde chodit, kázat, mluvit s lidmi? Stojí o to vůbec někdo?

1 Sam 22 a 23, Bůh a naše hořkost

1Sam 22; 23,1-13

David prchal před Saulem. Po cestě se stavil v Nobu a kněz Achimelek mu dal posvátné chleby. Achimelek na to doplatil. On i dalších 84 kněží. Byli ubiti, umláceni k smrti. Za to, že poskytli pomoc člověkovi, na kterého král vydal zatykač.

David našel dočasné útočiště v jeskyni Adulámu. Dozvěděli se to jeho bratři a celý dům jeho otce že tam David je, a sestoupili tam k němu.

Mk 14, 32-42 ...ale ne, co já chci...

Zahrada v Getsemane bylo to místo, kde Ježíš prožil svůj nejtěžší zápas. Tolikrát předtím se střetl s lidmi, hádal se s farizeji, jeho učedníci mu nerozuměli? Tyhle zápasy a spory s lidmi jsou těžké. Dobře to známe, jak nás vyvádí z míry, když nedokážeme někdy ani těm nejbližším vysvětlit, na čem nám záleží, v čem vidíme problém, co je pro nás důležité.

1 Sam 21, Ponížení prchajících pryč

David se rozloučil a prchá pryč do vyhnanství. Stává se tak jedním z mnoha. Kdo to kdy spočítá, kolik lidí opouštělo tajně svou zemi a prchalo pryč. David k Pelištejcům, Josef s Marií do Egypta, pronásledovaní křesťané, biskup Vojtěch, Komenský, Židé z mnoha zemí Evropy, naši vrstevníci před komunisty, dnes z Iráku a mnoha dalších zemí. Společné ve všech dobách mají, že nevědí, co je čeká zítra, koho potkají, kde budou spát.

Gn 3 Jak je to možné?

Hospodin Bůh postavil člověka do zahrady v Edenu, aby ji obdělával a střežil. A Hospodin Bůh člověku přikázal: ?Z každého stromu zahrady smíš jíst. Ze stromu poznání dobrého a zlého však nejez. V den, kdy bys z něho pojedl, propadneš smrti.?
?Hospodin Bůh zavolal na člověka: ?Kde jsi?? On odpověděl: ?Uslyšel jsem v zahradě tvůj hlas a bál jsem se.?
1. Mojžíšova 2,15-17 a 3,1-10

Stránky