Příspěvky chronologicky

2020 (16) | 2019 (78) | 2018 (88) | 2017 (108) | 2016 (115) | 2015 (125) | 2014 (114) | 2013 (160) | 2012 (70) | 2011 (95) | 2010 (96) | 2009 (100) | 2008 (58) | 2007 (81) | 2006 (65) | 2005 (41) | 2004 (33) | 2003 (50) | 2002 (48)

Ř 8,5-6 Tělo je dobré a zákon taky, ale...

Kristův kříž. Kristovo vzkříšení. Něco se stalo. Bůh něco učinil na tomto světě. Pro člověka a jeho záchranu.
Ale. Jak to udělat, aby to jen tak nezůstalo nepovšimnuto ležet? Jak to udělat, aby se to Boží dostalo ke každému z nás? A nejen ke každému, ale také do každého z nás? Jak se přihodí, že to, co se stalo kdysi v Jeruzalémě, obživne, začne dýchat v mně, ve vás, tady v Bystřici a Novém Městě? V nás, lidech takových jací jsme? Dobrých, špatných, veselých i sklíčených?

Ř 6,23 Jsi spokojen? Co si to dovoluješ!?

Prožíváme krásné letní dny. Nádherná příroda, mnohá setkání, děti na táborech, dovolené. Voňavé večery, posezení s přáteli. Je dobré připomenout krásné věci na tomto světě. To neznamená, že přehlížíme ty nedobré. Je nám jasné, že zároveň co se díváme na zlaté lány obilí, kus dál v nemocnici leží člověk, je mu horko a neví, co bude dál.

Ř 5,5 Svatodušní

Každý z nás se stává dějištěm Božího jednání.
Bůh jednal a jedná po celém světě. Kdysi v Egyptě vysvobodil svůj lid z otroctví. Z Babylona vrátil zpět ztracené. V Jeruzalémě obětoval jediného syna, tamtéž jej vzkřísil z mrtvých. A jednal a jedná dál, i když se to už do žádné Bible nevejde. Pořád žije, pořád jedná, stále přichází za lidmi, je s lidmi. Kolik příběhů, velkých, které jsou v čítankách či katechismech, i malých, na než se jednou zapomene. Pořád něco činí. Po celé zemi jednal a jedná. Ba dokonce i na nebi je Pánem.

Ř 2,1-4 Křesťané a nekřesťané. Nějak spolu žijí.

Ř 2,1-4 Křesťané a nekřesťané. Nějak spolu žijí. Nějak se na sebe dívají. Někdy pokojně a tolerantně. Někdy jsou křesťané solí v očích a jsou utiskováni. A někdy se křesťané chovají nafoukaně a dívají se skrz prsty na nevěřící. Propadnou dojmu, že jsou něco více než druzí. Zasedal jsem ve výběrové komisi na místo ředitele jednoho církevního objektu a jeden z kandidátů řekl, že by bral zaměstnance do tohoto objektu jen mezi křesťany, protože i ten nejhorší křesťan je lepší než nejlepší nekřesťan. Br. I takové hrůzy vycházejí věřícím z úst. Ten kandidát vybrán nebyl.

Mk 16,1-8 Ženy a Vzkříšený. Muži asi spí.

Ukřižovaný byl vzkříšen. Stvořitel prosadil život. Život se otevřel do nového prostoru a času.
První, kdo slyší tuto zprávu jsou ženy. Známe jejich jména. Marie z Magdaly, Marie, matka Jakubova a Salome. Tři ženy. Nakoupily vonné masti, aby mohly Ukřižovaného pomazat. A hned po sobotě, sotva vyšlo slunce, šly ke hrobu. Tři ženy. Ví co chtějí. Koupí co je třeba. Poznají kdy je vhodná doba, a nečekají, až jim někdo řekne co a jak. Sotva vyšlo slunce. Nač víc čekat?

Ř 1,18 Jsme otevření? Umíme dávat a umíme brát?

Bůh se umí hněvat. A není to hněv jen tak pro nic za nic. Jeho hněv je reakcí na naše jednání. Co mu vadí? Proč se hněvá? Tehdy, když křivíme pravdu se hněvá. Když bereme pravdě místo. Když jí zmenšuje, přetváříme, zakrýváme. Takové jednání nazývá Pavel nepravost. Nejsme praví. Nejsme kdo jsme. Nejsme tím, kým nás Bůh stvořil a proč nás stvořil. Na něco či někoho si hrajeme. Nebo neužíváme vše co nám Bůh dal k tomu, abychom byli praví, celí.

Nu 21,4-9 Hadi, my a Kristus.

Je třetí neděle v měsíci, v našem shromáždění jsou i děti. Pokusím se, aby i ony mohly kázání rozumět.

Jdete na výlet. Už nemůžete. Puchýře, žízeň, nohy bolí. Kdy už tam budem, zní ze všech stran. Ještě kousek, ještě kousek. A pak vyjdete na hřeben, v dáli jakási špička hory ? a tam to je, tam jdeme.
Zdá se, že to nikdo nemůže vydržet. A najednou další překážka. Rovně jít nemůžeme, jak jsme mysleli. Je to území nějakých darebáků, mají divoké psy, lidi okradu a zbijí. Musíme to místo obejít. Bude to ještě mnohem dál, než dojdeme do cíle.

Židům 4,14-16 Čas k pohybu

?Přistupme směle k trůnu milosti!?
Nastal čas k pohybu. Teď je možnost ?vylévat před Božím obličejem naše srdce? (Ž 62,9).
Postní doba je čas soustředění, ztišení. Zároveň se ale může stát časem velkého pohybu v nás, v našem srdci a mysli.
Jsou před námi velikonoce, začíná doba Ježíšova utrpení. A my hledáme, jaký to pro nás má význam a co máme dělat.

1. Kr 1-2, Davidovo stáří a smrt

Král David zestárl. V noci mu byla zima, nemohl se zahřát. Po celém izraelském království hledali dívku-pannu, která by ho opatrovala a také svým tělem zahřívala. Našli ji. Opatrovala krále a obsluhovala ho. Zda se ovšem David zahřál, nečteme.

Adoniáš, Davidův čtvrtý syn. Chtěl se stát po Davidovi králem. Těžce nesl, že si David vybral jiného syna - Šalomouna. Adoniáš chystal převrat. Zase převrat. Spiklenci už celou akci rozjeli. A už si mysleli, že mají vyhráno. Už hodovali a veselili se a provolávali slávu králi Adoniášovi. David o tom neměl ani ponětí.

Stránky