čtení: Lukáš 18,1 - 8
Text: Žalm 10
Sestry a bratři,
kdo někdy nezažil křivdu? Kdo někdy nepocítil bezmoc a vztek tváří v tvář arogantní sebejistotě nějakého hulváta? Kdo se někdy vůči jeho neomalenosti necítil naprosto opuštěný a bezbranný? Kdo se někdy nerozčílil nad tím, jak se všehoschopným darebákům dobře daří, jak jim to vychází? A v kom z nás se také někdy neozve přání, aby na tu svoji zpupnost dojeli?