Listopad 2013

Výuka náboženství

Součástí sborové práce je také výuka náboženství, či biblické hodiny pro děti. Děti z novoměstských škol se scházejí v presbyterně v pátek, mladší ve 14.00 a starší v 15.00 hodin, v Křídlech ve 12.45 ve škole, a v Bystřici ve středu ve 14.00 hodin ve sborovém domě.

Loutkové divadlo

Současnost (a budoucnost) loutkového divadla

Po obnovení loutkového divadla (zřejmě kolem roku 2012) a po několika představeních bylo opět uloženo na půdu kostela. Tam bylo na jaře 2020 za koronavirové pandemie objeveno a tým okolo Iva Fialy se je chystá opět oprášit, z půdy snést dolů a využít pro obveselení i poučení malých i větších diváků. Snad se během příštích měsíců dočkáme...

Evangelický kostel v Novém Městě na Moravě

Po vydání tolerančního patentu císařem Josefem II. roku 1781 se nekatolíci směli svobodně přihlásit ke své víře. Náboženská obec mohla být založena, přihlásí-li se více než 100 rodin. Přes sto šedesát let trvající náboženský útlak se hlásilo k protestantskému vyznání tolik lidí, že k založení evangelického sboru došlo hned v roce 1782. Evangelíci augsburské a helvetské konfese se dohodli na postavení modlitebny, školy, hřbitova a fary.

modlitebna

Faráři a kurátoři sboru

V novoměstském sboru působili od tolerančního patentu tito kazatelé:
Štěpán Nagy (1783 - 1785)
Jakub Teofil Štětina (1786 - 1787)
Aron Štětina (1788 - 1798)
Jan Košut (1798 - 1800)
Josef Gerža (1800 - 1804)
Gideon Šlechta (1804 - 1810)
Gabriel Molnár (1811 - 1815)
Áron Štětina (1816 - 1818)
Matěj Hykl (1818 - 1837)
Josef Mareš ( 1838 - 1875)
Josef Kalda ( 1868 - 1874)
Ferdinand Císař (1875 - 1877)
Josef Dobeš (1878 - 1929)
Vincenc Vašíř (1900 - 1947)

Po sametové revoluci 1989

O rok později nastala v naší zemi dlouho toužebně očekávaná změna. Byla svržena vláda komunistické diktatury a po 41 letech jsme se dočkali demokratické svobody. Nastalo nové oživení sboru. Zvýšila se účast na službách Božích i finanční obětavost. Do shromáždění začali přicházet i ti, kteří se dříve báli.
V roce 1989 přijala službu v novoměstském sboru Lenka Šmídová - Freitingerová, absolventka bohosloví. Po roce práce pak odešla na samostatný sbor v Olešnici.

Normalizace

Ovzduší poměrné svobody však rychle pominulo. Vpád sovětské armády a jejích spojenců do naší republiky v srpnu 1968 znamenal konec nadějí. Utužení komunistické diktatury přineslo církvi opět větší útisk. Řada farářů byla zbavena státního souhlasu k působení, někteří emigrovali do ciziny. Dohled nad církví byl zvýšen.

V roce 1973 jsme se rozhodli, že opravíme chrám, aby byl jako nový. V dusné době potlačování církve to bylo dosti smělé rozhodnutí.

Dočasné uvolnění 1968

Po dusných dvaceti letech přišlo „Pražské jaro“ a s ním mírné otupení komunistické diktatury a pokus o demokratizaci. Tenkrát byl ThDr. Václav Kejř zvolen synodním seniorem. Jeho statečnost a kazatelská smělost jej učinila hlavou celé naší církve. Pro novoměstský sbor to byla velká pocta, ale i velká ztráta.

Novoměstský sbor počal hledat nového faráře. Byli pozváni čtyři kandidáti, aby se sboru představili. Zvolen byl Josef Batelka, farář z Opatovic, konsenior chrudimského seniorátu. Instalován byl v Novém Městě 7. 12. 1969.

Nové temno 1948

Po třech letech svobody nastal v naší zemi opět zvrat, který přinesl členům církve nové zkoušky víry. Ideologie vládnoucí komunistické strany byla v naprostém rozporu s křesťanstvím. Členové církví byli považováni za tmáře a zpátečníky. Byly vydány zákony, které omezovaly svobodu církve. Nad církví byl zřízen státní dozor vykonávaný církevními tajemníky, vyučování náboženství ve školách bylo omezováno a členové církve tlačeni, aby církev opouštěli. Někteří členové sboru, dokonce i presbyteři, církev opravdu opustili.

Návrat svobody 1945

Konec války byl v Novém Městě poznamenám několika přestřelkami. I chrám byl tenkrát zasažen kulometnými střelami z přeletujících letadel.

Po válce se život sboru zdárně rozvíjel.V roce 1946 byla postavena nová fara a stará později prodána. Téhož roku zemřel farář a senior Vincenc Vašíř. Do sboru pak byli zváni na pomoc bratři vikáři: postupně Jan Žilka, Jaroslav Bartička, Jaroslav Pfann a Jiří Kabíček.

Stránky