kázání 17.4.2011 - Debora Rumlová

Kázání:
Základem dnešního kázání je celá 3 kapitola s Danielova proroctví, já tu připomenu dva verše 17-18:
?Jestliže náš Bůh, kterého my uctíváme, nás bude chtít vysvobodit?, vysvobodí nás. Ale i kdyby ne, věz králi, že tvé bohy uctívat nebudeme a před zlatou sochou, kterou jsi postavil, se nepokloníme.?
Tady máme taky takovou sochu. Proč si myslíte, že lidé některé věci uctívají, klanějí se jim?
Socha složená z nápisů ? pýcha, moc, krása, bohatství, strach, klid, společnost, všichni se klaní, nechci být výjimka, zákon, trest, vydírání, namyšlenost, ?
V Babylóně měli také jednu takovou sochu, nechal ji postavit král Nebúkadnezar , který také vydal zákon, že se ji všichni musí klanět. Hlasatelé po městě volali: ?Poroučí se vám, lidé různých národností a jazyků: Jakmile uslyšíte hlas rohu, flétny, citary, harfy, loutny, dud a rozmanitých strunných nástrojů, padnete a pokloníte se před zlatou sochou, kterou postavil král Nebúkadnezar. Kdo nepadne a nepokloní se, bude v tu hodinu vhozen do rozpálené ohnivé pece.? (Mládež spustí píseň Ten obraz zlatý).
Král si pozval muzikanty a lidé se klaněli. Ale ne všichni. Tehdy žili v Babylóně i Židé ? Ten král totiž dobyl mnoho zemí a byl docela chytrý, nechal moudré lidi z cizích národů dovést do hlavního města, aby mu pomáhali. Měl takový plán, přikázal ty lidi převychovat, udělat z nich Babylóňany a pak z nich udělal správce své země. Udělal z nich skutečně schopné a vzdělané úředníky, kteří se, jak se zdálo, přizpůsobili babylónskému životu a přispívali k rozkvětu země. Jde ale lidi úplně předělat? Jejich hlava a tělo už králi tak nějak patřilo, ale co jejich srdce, jejich přání a touhy? Jak dosáhnout toho, že budou také babylónskou říši milovat, že ji budou sloužit tělem i duší?
Možná i proto postavil tu sochu. Byla obrovská, úchvatná, celá ze zlata, v nadlidské velikosti. Král ji nechal vztyčit na pláni a řekl si: ?Až ji lidé uvidí, zmlknou a padnou před ní na kolena. Padnou na kolena před našimi bohy, před sochou a přede mnou. Doma o ní budou vyprávět, každý ji bude chtít spatřit. Tak si získám jejich srdce.?
A tak zazněla mohutná muzika. Ale někdo si všiml, že tři muži se o to vůbec nezajímají a soše se neklaní. Oznámili tedy králi: ?Jsou tu jistí muži, jsou to židé, které jsi povolal, aby spravovali babylónskou krajinu ? Šadrak, Méšak a Abed-nego. Králi, ti muži nedbají na tvůj rozkaz, tvé bohy neuctívají a před zlatou sochou se neklaní.?
Král se rozzuřil: ?Jak je to možné, rozpalte ohnivou pec a ty muže sem přiveďte.?
?Prý jste se odmítli poklonit před zlatou sochou. Jak to??
?My se před ní klanět nemůžeme.?
?Jak to??
Proč se nemohli klanět ti muži před sochou?
Nezobrazíš si boha, nebudeš se ničemu takovému klanět, nebudeš ničemu takovému vzdávat úctu. V jedné písni se zpívá: ?Ač s pece ohnivé, žár stoupá žhavý a obraz zlatý dotýká se hvězd, Hospodin zástupů je králem slávy, jen Bohu samému vzdáváme čest.? I když nám hrozíš pecí ohnivou, my se stejně budeme sklánět jen před Hospodinem.
Král na ně naléhal a říkal jim: ?Měli byste si to rozmyslet, vždyť já po vás přeci tolik nechci. Vlastně jen takové gesto, poklona. Nic víc. Máte poslední šanci, jinak vás hodíme do ohnivé pece. Nebo si snad myslíte, že vás nějaký váš Bůh zachrání??
?My nemusíme hájit Hospodina, když bude chtít, odpoví ti sám, a zachrání nás i z ohně.?
?Myslíš, že s námi není, protože není vidět a nemá zlatý kabát jako tvoje socha. Ale jeho činy se nedají přehlédnout. Bůh je s námi v radosti i v trápení.?
?Nepokloníme se. I když nás nezachrání z ohně, vím, že s námi zůstane.?
Král se opravdu naštval, dal rozpálit pec a vhodit ty muže do ohně. Ale po chvíli, když do pece nahlédl, uviděl něco podivného. Ti muži se tam normálně procházeli a navíc nebyli jen tři, ale byli čtyři. Ten čtvrtý vypadal jako Boží syn. Král se vyděsil a zavolal na ně: ?Pojďte hned ven.? Vyšli tedy z pece bez jakékoli stopy popela, zase jen tři. Váš Bůh vás tedy opravdu vysvobodil. Požehnán buď Bůh Šadrakův, Méšakův a Abed-negův. Poslal svého posla a opravdu vás vysvobodil. Od této chvíle nesmí už nikdo říci nic proti Bohu těchto tří mladíků.?
Mnohé věci oheň opravdu zničí, ale něco také ne. Ti mládenci si dokázali stát na svém, drželi se správné věci, nechtěli ani za nic zapřít Hospodina, riskovali i život, nic je nezastrašilo. Co myslíte, co oheň nedokáže zničit. Našlo by se něco, co oheň nedokáže zničit? Co ti mladíci měli, co ten oheň nedokázal zničit? - Pracovní list ? Zdeněk Šorm ? Co žáru ohně podléhá a co ne? Kartičky s názvy lepit na tabuli do ohnivé pece. Použít kartičky ze sochy, sochu vlastně rozebrat, spálit. Pod sochou nakreslen člověk a v něm různé vlastnosti (věrnost, láska, svoboda, život, písnička, pravda, důvěra,?) dopsat nebo dolepit, co vymysleli děti. To, co tu vydrží, to jsou opravdu podstatné věci, dary od Hospodina, kterých bychom si měli vážit, měli bychom je chránit. Jinak by se třeba mohlo stát, že se z toho našeho světa stane taková ohnivá pec.
Modlitba: Pane Bože, chtěli bychom jako ti tři mladíci umět stát na svém, když jde o tvoji věc. Když někdo potřebuje pomoci, když jsme sami proti mnoha, když máme strach. Dej nám důvěru, že nás neopustíš ani v těžké situaci, že nás podržíš. Amen
Píseň: S 328 ? Ten obraz zlatý