Březen 2004

Nu 21,4-9 Hadi, my a Kristus.

Je třetí neděle v měsíci, v našem shromáždění jsou i děti. Pokusím se, aby i ony mohly kázání rozumět.

Jdete na výlet. Už nemůžete. Puchýře, žízeň, nohy bolí. Kdy už tam budem, zní ze všech stran. Ještě kousek, ještě kousek. A pak vyjdete na hřeben, v dáli jakási špička hory ? a tam to je, tam jdeme.
Zdá se, že to nikdo nemůže vydržet. A najednou další překážka. Rovně jít nemůžeme, jak jsme mysleli. Je to území nějakých darebáků, mají divoké psy, lidi okradu a zbijí. Musíme to místo obejít. Bude to ještě mnohem dál, než dojdeme do cíle.

Židům 4,14-16 Čas k pohybu

?Přistupme směle k trůnu milosti!?
Nastal čas k pohybu. Teď je možnost ?vylévat před Božím obličejem naše srdce? (Ž 62,9).
Postní doba je čas soustředění, ztišení. Zároveň se ale může stát časem velkého pohybu v nás, v našem srdci a mysli.
Jsou před námi velikonoce, začíná doba Ježíšova utrpení. A my hledáme, jaký to pro nás má význam a co máme dělat.