Květen 2006

kázání 28.5.2006, Exodus 12,25-27

Exodus 12,25 ? 27 + Dt 6,1-2 + 4-9 + 20-23
Bratři a sestry,
předat svoji víru, předat dětem to, co člověk považuje za důležité, není věc jednoduchá. Mnozí z vás to jistě jako rodiče zakusili, mnozí s tím doposud zápasí, nebo to už předem tuší. A pohled do našich kostelů a modliteben tu obtíž často názorně ilustruje.

kázání 21. 5. 2006, Lk 22.54-62

rodinné bohoslužby - povídání s dětmi
Ahoj děti,
dneska možná odhalíme tajemství, proč se v Jeruzalémě (to je město) jeden kostel jmenuje u kokrhajícího kohouta.
Ale nejdřív se vás na něco zeptám ? stalo se vám někdy, že jste plakaly? Jo? A proč ? bylo to protože vám někdo ublížil nebo protože jste něco provedly??A jestli jste provedli něco nepěkného, (zalhali někomu nebo někoho podvedli), co vás vede k tomu, abyste toho litovali ? strach z výprasku, strach, že vám to ten druhý oplatí nebo spíš, když vidíte, jak to třeba maminku nebo kamaráda mrzí?

kázání 7. 5., J 10.11-18

Milí v Kristu sourozenci,
to zas jednou Pán Ježíš užil obraz, který byl ve SZ častý. Obrazem pastýře a ovcí se vyjadřoval vztah Hospodina a jeho lidu, někdy také vztah davidovského krále a izraelského lidu. V úvodu bohoslužby zazněly první verše jednoho z nejznámnějších žalmů - Hospodin jest můj pastýř. Vyznání ovce, že Bůh Izraele opatruje a chrání své stádo, vodí jej na dobrou pastvu a k napajedlům. Proto se těší ovce z hole, neboť ta je pro stádo obranou proti šelmám. Nejčastěji proti vlčím zubům.